Na jevišti je Molavcová prostě živel, jak předvede hned úvodní ukázka ze semaforského představení. Mimo scénu jí však dokument dává podobu křehké víly, kolem níž tvůrci ohleduplně našlapují.
K přesné charakteristice si vypůjčili slova hudebního kritika Jiřího Černého: „Řekněme, že by šílený manažer dal inzerát: Hledám dívku, zpěvačku a herečku, kytaristku a banjistku, saxofonistku a trumpetistku, krásnou i šikovnou, lyrickou i komickou, naivní i zhýralou, zářivou jak z Broadwaye, ušmudlanou jak ze zemljanky, pružnou, humpoláckou, schopnou hrát nejméně pětadvacet let v jednom divadle, ne víc než čtyřiatřicet představení měsíčně. Platím v korunách! – Život dal ještě překvapivější odpověď: Jitku Molavcovou.“