Když bylo našemu dnes devítiletému Marečkovi přibližně půl roku, dětská lékařka si při pravidelných kontrolách začala všímat, že s ním něco není v pořádku. Nepřetáčel se a nepásl koníčky jako jiné děti tohoto věku.
Odmalička jsme s ním doma cvičili Vojtovu metodu, ale naše paní doktorka Alena Volková postupně docházela k názoru, že v tom pravděpodobně bude ještě něco dalšího.
Velký dík lékařům
Marek navíc ani nepřibíral tolik, kolik by správně měl. Přitom nebyl vyhublý, na nožičkách měl faldíky a nevypadalo, že by nějak strádal. Navíc byl takové komunikativní batole a neměli jsme pocit, že by mu něco chybělo. Paní doktorka nás přesto poslala na vyšetření do Fakultní nemocnice v Motole, kde tým profesora Jana Lebla po sérii testů zjistil, že náš syn trpí nedostatkem růstového hormonu.
Důležité pro nás bylo zjištění, že Mareček netrpí nějakou jinou nemocí, která by mohla pomalý růst způsobovat. Byli jsme moc rádi, že je to „jen“ toto a že to má vlastně vcelku jednoduché řešení – růstový hormon mu dodávat. Jsme dodnes vděční naší paní doktorce i skvělé spolupráci s lékaři v Motole.
Injekce jako rituál
Marek léčbu snáší dobře. Zpočátku občas plakal, když jsme mu injekce píchali, ale teď už to bere jako normální věc. Ptal se nás, proč je jeho sestra taky nedostává, ale vysvětlili jsme mu, že ta vodička mu prostě v těle chybí, zatímco jeho sestře ne, a s tím se v pohodě spokojil.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Injekce aplikujeme vždycky před spaním, už máme takový rituál. Musíme ovšem myslet na to, abychom měli léku vždy dost, třeba když jedeme na víkendový výlet nebo na dovolenou. Počítám, že synovi budeme hormon dodávat přibližně do jeho patnácti až sedmnácti let, až se mu uzavřou růstové chrupavky.
Mezitím chodíme na pravidelné kontroly, při kterých lékaři mimo jiné zkoumají správný růst kostí. A ten je v pořádku, Marek je ve svém věku dokonce vyšší než většina jeho vrstevníků. Teď měří už asi sto čtyřicet pět centimetrů, takže občas převyšuje i děti o rok starší. Ale počítám, že se to časem zase srovná, i když v zásadě bude spíš vyšší. To se odhaduje na základě genetických vyšetření – podle nich by v dospělosti měl mít maximálně sto devadesát centimetrů, což je přibližně o pět centimetrů více, než má můj manžel, tedy Markův otec.
Musí být samostatný
Aplikace injekcí syna nijak neomezuje, stala se běžnou součástí jeho i našeho života. Léčba růstovými hormony je s námi od úplného začátku, takže jsme si na ni už zvykli. A jsme rádi, že mu pomůže růst tak, jak má.
Marka teď už taky učíme, aby si píchal podkožní injekce sám. Aby byl samostatný, až bude starší, a mohl si lék aplikovat třeba na školním výletě, nebo když někam vyrazí s kamarády.
Názor odborníkaProf. MUDr. Jan Lebl, CSc., přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Poruchy růstu u dětí může způsobovat jakékoli vleklé chronické onemocnění tělního systému a právě zpomalený růst může být prvním projevem tohoto onemocnění. Proto je důležité tyto případy včas zachycovat. Typickým příkladem je nemoc zažívacího traktu typu Crohnovy choroby nebo některá onemocnění ledvin. Drtivá většina poruch růstu je však tzv. idiopatická, tedy bez zjevného důvodu. Ve vybraných případech může být možností léčby podávání růstového hormonu. Je to vyzkoušená a většinou účinná terapie, která se používá již od osmdesátých let minulého století. Růstový hormon je látkou tělu vlastní, jeho dávkování odpovídá přirozené produkci, zvláště když jím nahrazujeme jeho deficit. |
