"V předpubertálním věku je růstový hormon zodpovědný zejména za růst. I po pubertě však ovlivňuje kladně mnohé metabolické pochody a jeho úbytek v pokročilém věku člověka je jedním z atributů stárnutí organismu. Má vliv i na udržení rovnováhy takzvaného vnitřního prostředí. Pro zdravého sportovce růstový hormon znamená podporu růstu svalové hmoty místo aplikace lépe zjistitelných anabolických steroidů," řekl iDNES.cz doktor Jan Chlumský z českého Antidopingového výboru.
A dodal, že růstový hormon (hGH) byl poprvé uveden jako prostředek zvyšující svalovou výkonnost začátkem 80. let minulého století. Růstový hormon zneužili například cyklisté na Tour de France, injekce s růstovým hormonem byly také nalezeny v zavazadle trenéra čínských plavkyň před olympiádou v Sydney.
Růstový hormon V lidském organismu hraje růstový hormon důležitou roli v udržení a regulaci rychlosti růstu od narození až do dospělosti. V léčebné praxi je růstový hormon používán k léčbě růstových problémů u dětí při jeho nedostatečné přirozené produkci. U starší generace se jeho podáním eliminují určité projevy stárnutí a ochabnutí organismu způsobené jeho přirozeným úbytkem. Zdroj: Jaroslav Nekola |
Vědcům se ale dlouho nedařilo najít metodu, jak v těle sportovců rozlišit užití synteticky vyráběného růstového hormonu od toho lidského. Až před deseti lety se to povedlo britské antidopingové laboratoři. A v roce 2010 byl u nás odhalen první případ, a to u koulaře Remigia Machury mladšího.
Nejen anabolika, ale i růstový hormon je nyní dostupný v posilovnách a na černém trhu. "Využívají ho třeba i rekreačně sportující muži v posilovnách, aby si zlepšili image štíhlé, svalnaté a vysoké postavy. Jenže má to svá značná rizika," varuje doktor Jaroslav Nekola, uznávaný český odborník na doping a někdejší ředitel českého Antidopingového výboru.
"U dospívajících může dojít k nekontrolovanému pokračování růstu kostí a k extrémnímu vzrůstu - gigantismu. V dospělosti se pak rozvíjí akromegalie, kdy rostou okrajové části těla - nos, uši, brada, ruce, chodidla. Průvodními jevy těchto stavů je tuhnutí kloubů, omezení hybnosti, zvětšování vnitřních orgánů a poruchy jejich funkce," uvádí Nekola.
S nežádoucími účinky souhlasí i doktor Jan Chlumský a vyjmenovává další: "V některých studiích byl po dlouhodobém užívání prokázán vztah mezi podáváním růstového hormonu a výskytem karcinomu prostaty, prsu a kolorektálním karcinomem."
Strachová má výjimku
U nejlepší české lyžařky Šárky Strachové je ale důvod, proč bere růstový hormon, zcela jiný. A doktor Jan Chlumský z českého Antidopingového výboru odmítá, že by nejlepší českou lyžařku injekce s růstovým hormonem před ostatními slalomářky zvýhodňovaly.
"Pokud je tento hormon nemocnému sportovci podáván v náležité dávce, výhodu proti soupeři mu nepřinese, jen dorovná jeho zdravotní handicap," řekl iDNES.cz Chlumský. Konkrétnější být v případu Strachová ale odmítá - s odvoláním na lékařské tajemství.
Šárka podstupuje hormonální léčbu kvůli nezhoubnému nádoru v mozku, který jí lékaři diagnostikovali před dvěma lety. Nádor, kvůli němuž musela na operaci, jí poškodil hypofýzu, která teď nedokáže produkovat dostatek růstového hormonu, což je pro vrcholového sportovce zásadní problém.
"Hodnoty byly extrémně nízké, nějakých čtyřicet procent toho co u normálních lidí," konstatovala Strachová při lednových závodech ve Flachau.
Jak se nedostatek hormonu projevil na jejím výkonu?
"I když jsem kolikrát ze sebe chtěla dát to nejlepší, tak to tam nebylo. U delších slalomů mi docházela energie a pak to vypadá, že jedu opatrně a neriskuju," vysvětlovala.
Tým bývalé mistryně světa proto požádal Mezinárodní lyžařskou federaci o výjimku, která by Šárce umožnila růstový hormon si "uměle" doplňovat. Požadavek podpořil lékařskými zprávami. Za pár dní byla výjimka schválena a od ledna si Šárka den co den píchá jednu injekci.
Podle Chlumského je legitimní používání hormonu přesně upraveno mezinárodními předpisy.
"Pokud tedy sportovec má z nějaké příčiny sníženou funkci hypofýzy, může zažádat o udělení terapeutické výjimky. A pokud příslušná komise dostane dostatečné lékařské dokumenty svědčící o tomto zdraví nebezpečném handicapu, výjimku může udělit," řekl iDNES.cz Chlumský.
Dodal, že dopingovými kontrolami pak lze dodržování léčebného dávkování kontrolovat. Stejně hovoří i Šárka Strachová.
"Není to žádný doping, všechno je podloženo lékařsky. Výjimka je stanovena na určité množství, nemůžu si dovolit něco přepálit a dělat to jako ti, co si chtějí růstovým hormonem pomoct neprávem," vysvětlila již dříve lyžařka.
Jan Chlumský uvedl, že terapeutická výjimka se uděluje sportovci v řádu měsíců až několika let. "Například v případě diabetiků se pak prodlužuje po zhruba dvou letech až do konce sportovní kariéry sportovce," dodal Chlumský.
