Svou výšku vnímáme jako něco, co nám dala do vínku příroda a geny. Tudíž je to fakt, se kterým nelze hnout. To je však mýtus, na který stále doplácí spousta dětí s poruchou tvorby růstového hormonu. Díky včasné léčbě by přitom i drobné děti mohly vyrůst do stejné výšky jako jejich vrstevníci. To by se ale jejich rodiče nesměli smířit s konstatováním: Co naděláme, on je ten náš kluk zkrátka menší.
Lionel MessiS růstovou poruchou se v dětství potýkala fotbalová hvězda Lionel Messi. Diagnostikovali mu ji v jedenácti letech. Ačkoli ani dnes nepatří mezi dlouhány, nebýt injekcí s růstovým hormonem, které odmala dostával, o své současné výšce 170 centimetrů by mohl tento skvělý sportovec jenom snít. Ostatně Messiho dětský endokrinolog v knize věnované životnímu příběhu slavného fotbalisty narovinu říká, že bez léčby by talentovaný Argentinec stěží překonal výšku metr padesát. Fotbalová Barcelona je pro Messiho srdeční záležitostí, a to nejen proto, že zde začal působit už jako kluk. Klubu totiž vděčí i za oněch dvacet centimetrů, o které díky růstovému hormonu povyrostl. Právě Barcelona totiž třináctiletému zázračnému chlapci, kterému kamarádi přezdívali „Blecha“, zaplatila nákladnou dlouhodobou léčbu. Tu si nemohla dovolit ani rodina, ani slavný jihoamerický celek River Plate, který měl na malého Messiho původně spadeno. Dodnes nedá pětinásobný držitel Zlatého míče na svůj domovský klub dopustit a mnohokrát se nechal slyšet, že Barca je jediný klub, za který je v Evropě schopný hrát. |
„Začne-li se růst dítěte v porovnání s růstem jeho vrstevníků zpomalovat, může to být varovné znamení, upozorňující na možný zdravotní problém. Včasná diagnóza růstové poruchy umožní včasnou léčbu,“ upozorňuje dětská endokrinoložka Jiřina Zapletalová.
V loňském roce se růstovým hormonem léčilo v Česku přes dva tisíce dětí a dospívajících. Léčba slibuje skutečně viditelné výsledky a rozhodně nejde o „nějakých pár centimetrů“ získaných navíc.
Například pacienti s těžkým nedostatkem tohoto hormonu v minulosti dosahovali jako dospělí výšky kolem 110 až 135 centimetrů. Dnes mohou díky účinné dlouhodobé léčbě vyrůst do běžné výšky. Tím, co je u nás považováno za běžnou výšku, se na počátku milénia zabývali odborníci při celostátním antropologickém průzkumu dětí a mládeže. Dospěli k číslům 180,2 cm u mužů a 167,3 cm u žen.
Právě slůvko „dlouhodobé“ je v případě užívání růstového hormonu klíčové. Proto není namístě s léčbou otálet. Vývoj lidského těla totiž na správnou diagnózu nepočká.
„V současnosti je většina pacientů s růstovou poruchou rozpoznána poměrně pozdě, v průměru mezi 8. a 10. rokem věku. Tím je délka léčby limitována,“ uvádí Zapletalová. S odzvoněním puberty totiž už lidské tělo dál neroste. U dívek dochází k zastavení růstu mezi 14. a 15. rokem, u chlapců o něco později, mezi 15 a 17 lety.
Skrytá choroba kostí
Sledujte růst dítěte, poradil lékař ilustrační snímek |
Odborníci rodičům důrazně doporučují sledovat, jak jejich dítě roste, a sdělit své obavy praktickému lékaři, pokud jejich ratolest začne výškově zaostávat za vrstevníky nebo delší dobu nepotřebuje větší oblečení. V kompetenci praktika je navrhnout rychlé laboratorní vyšetření a následovat by měla návštěva dětského endokrinologa.
Důvodů, proč se u dítěte zastaví, či přeruší růst, je celá řada. Na vině nemusí být zdaleka jen genetická výbava zděděná po rodičích. Může se jednat o důsledek chronického onemocnění nebo hormonální poruchu. Navíc ani argument, že v rodině ze strany jednoho z rodičů jsou všichni menšího vzrůstu, proto je normální, že dítko je také drobnější, nemusí být vůbec správný. Za nápadně malou výškou, která se dědí z generace na generaci, se může skrývat například dědičné onemocnění kostí či ledvin.
Prapraděda prcek
V porovnání s našimi předky dlouhá století nazpátek dosahujeme dnes podstatně větší výšky. Stačí zajít na prohlídku jakéhokoli hradu či zámku a prohlédnout si, jak dlouhé měli kdysi lidé postele. Pravdou ale je, že naši ještě mnohem starší předci měli k současné výšce dnešních lidí daleko blíže. Lidé, kteří žili před 50 tisíci lety, se živili lovem a sběračstvím. Měli pestrý a dostatečně objemný jídelníček. Před 10 tisíci lety se však začali živit zemědělstvím. Ostatně populace se začala rapidně rozrůstat.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech a nevšedních akcích. |
Jenomže na zdravotním stavu lidí se závislost na úrodě obilí začala silně negativně podepisovat. Jednostranná strava a opakovaná období hladu měly mimo jiné za následek, že postupně klesla průměrná výška o 12 až 18 centimetrů.
V dalších historických obdobích přispěl ke zhoršování zdravotního stavu život ve městech, kde se v bídných podmínkách šířily nemoci a v chudinských čtvrtích často panoval hlad. Například v roce 1840 se v průmyslových městech severní Anglie pouze polovina dětí dožila dvanáctých narozenin. To vše se podepsalo na tělesné konstituci běžného obyvatelstva. V moderní době jsme většinu ztrát z minulosti dávno dohnali. Naopak lidé rostou rychleji a kupříkladu pohlavní zralosti dosahují v průměru o tři až čtyři roky dříve než generace současných prarodičů.
