„Pokud můžu jednu nevyžádanou radu, pořiďte si ty monitory dechu a online nebo offline kurz první pomoci. Děkuju děkuju děkuju děkuju děkuju svýmu muži, že zachoval klid a Mauglího rozdejchal. Seš největší frajer. Největší.“ Takovouto zprávu doplněnou o fotku z nemocnice plnou blikajících monitorů a záchranářských brašen postovala Nikol Leitgeb, za svobodna Štíbrová, na svůj Instagram.
Později doplnila, že její dvouměsíční syn Tobias přestal z ničeho nic dýchat pár minut poté, co jej položili do postýlky. Za pouhé tři minuty byl celý bílý. Naštěstí se ale rozhoukal monitor dechu a malého chlapečka se pak podařilo zachránit. Miminko je jinak zcela zdravé a ani lékaři nedokázali říct, proč přestalo dýchat. Mohlo vdechnout mléko, ale mohlo jít i o SIDS – Syndrom náhlého úmrtí kojence.
Herečka doporučila všem rodičů používat monitory dechu. Jak se na tuto pomůcku tváří lékaři? „Monitor dechu doporučuji rodičům, kteří od samotného začátku počítají s tím, že miminko bude spát odděleně v jiné místnosti, než oni sami nebo jde o kuřáckou domácnost. Další mé doporučení je monitor dětem, které měly kolem porodu komplikace respirační, kardiální nebo byly resuscitované. U ostatních případů je to na zvážení plusů a minusů každého z nás,“ říká Michaela Knězková, lékařka a organizátorka kurzů první pomoci dětem (www.comamdelat.com).
Rodiče často monitor odmítnou kvůli zkušenostem jiných, kterým třeba zařízení spustilo alarm zbytečně, když miminko bylo v pořádku, a je to jen vystresovalo. „Poměrně velká část maminek také plánuje mít miminko u sebe v posteli, takže o monitoru často neuvažují vůbec. Vždy se však snažím rodičům vysvětlit, že výhoda monitoru spočívá v tom, že vám dává jasný start, kdy problém nastal. Máme tedy ten důležitý moment, kdy můžeme miminku pomoci. Bez monitoru můžeme o nedýchajícím kojenci zjistit až za 20 minut, a to už situaci nevyřešíme,“ podotýká Knězková.
Když se monitor rozhouká
Co dělat, když se noční můra rodičů stane zkušeností, a alarm se rozezní? Především je zapotřebí se k postýlce co nejrychleji dostat, obzvlášť, když alarm miminko neprobudil.
Proč monitory houkají?Nejčastěji jde o naše chyby – vyndáme miminko na kojení a nevypneme monitor, používáme poděděný monitor, u kterého nejsou zkalibrované desky, případně ho máme v postýlce špatně umístěný, např. pod příliš vysokou matrací. Pokud jde o důvody houkání, které jsou na straně miminka, bývá na vině gastroezofageální reflux dítěte, ale také případy spojené s dušením, ať už hlenem při nachlazení, zvratky při refluxu či zástava dechu při SIDS. |
Následně musíme ověřit dvě věci: zda je děťátko probuditelné, proto jím zatřeseme a snažíme se ho probrat, a zda dýchá. To zjistíme pohledem na hrudníček – měl by se zvednout asi 2–3× za deset sekund. Dech je také slyšet a cítit na tváři, když se nakloníte k jeho hlavičce.
Pokud miminko nedýchá a nereaguje na buzení, začněte s resuscitací. Pokud jste doma dva, jeden volá záchranku, druhý začíná oživovat. Pokud jste doma sama, nejprve minutu oživujte a poté volejte linku 155.
„Zásadní je vyndat miminko z postýlky. Pokud budu dítěti stlačovat hruď na matraci, stlačuji matraci a ne tělíčko dítěte. Vždy tedy vyndáme dítě na tvrdou podložku, ideálně zem,“ popisuje lékařka.
Resuscitace dětí začíná úvodními 5 vdechy, po kterých následuje 30 stlačení hrudníku dvěma prsty a další 2 vdechy. Až do příjezdu záchranářů pak opakujeme stále dokola 30 stlačení a 2 vdechy. Jedinou přestávku děláme na zmíněné volání linky 155, a to po zhruba jedné minutě resuscitace. Za tuto dobu stihneme tři cykly 30:2.
Jakmile se spojíme s operátorem záchranné služby, bude nám pomáhat a přesně říkat, co a jak dělat.
Extra tipy
|
