Veřejnost často zaměňuje alergii s nesnášenlivostí (tzv. intolerancí), protože mají oba stavy podobné průvodní příznaky. Jejich příčiny jsou však naprosto odlišné.
Alergie přichází náhle
Nikdy jste neměli alergickou reakci na jídlo a teď to vypadá, že nejspíš přišla? Alergie si zkrátka nevybírají a mohou se projevit bez ohledu na věk. Dochází k nim, když náš imunitní systém „přehnaně“ zareaguje na určité látky v jídle. Alergická reakce se běžně dostaví během pár minut od konzumace potraviny a někdy stačí pouhý dotek s alergenní látkou, což poznáte tak, že vás to na některých částech těla začne svědit, pálit nebo zaznamenáte kopřivku.
Určitě ale nepanikařte a zkuste postižená místa potřít mastičkou na alergické vyrážky. V horších případech však mohou přijít bolestivé zažívací potíže, křeče, dokonce i otoky rtů včetně jazyka, jež mohou vyústit v horší dýchání. Takto se někdy projevuje alergie na arašídy, tak pozor na to! V takovém případě se nebojte přivolat si ihned lékařskou pomoc.
Migrény, zácpa, nadváha. Na vině může být potravinová intolerance |
Nesnášenlivost je běh na dlouhou trať
Delší dobu si všímáte nadýmání nebo nafouklého břicha, bolí vás hlava častěji, než je zdrávo, a jste unavení? Možná vám může škodit jídlo, které v dobré víře jíte, pak je řeč o potravinové nesnášenlivosti či přecitlivělosti. Na rozdíl od alergie je problémem trávení a projevuje se o dost později, v řádu několika hodin, někdy dokonce i dnů, proto bývá mnohdy obtížné odhalit spouštěč našich problémů.
U alergické reakce víme takřka hned, na čem jsme, a danému jídlu se můžeme prostě vyhýbat, kdežto u potravinové nesnášenlivosti nám nezbývá nic jiného než se vyzbrojit trpělivostí a vést si záznam toho, co a kdy jsme snědli.
Co nás ještě dovede potrápit
Alergenních potravin existuje celá řada. Nepěkně dokáže potrápit sója, což není překvapující, protože není potravinou přirozenou v našich zeměpisných šířkách. Dále mezi problematické potraviny patří ořechy, pšenice, kravské mléko, krevety, mořské ryby nebo arašídy, které botanicky náleží k luštěninám, nikoli k ořechům.
Kdo má v rodině „arašídového alergika“, ten by měl zbystřit, protože je tento druh alergie dědičný. A navíc pěkně agresivní!
Kdy se snadno spleteme?
Laici si často pletou alergii s nesnášenlivostí, zejména v případě kravského mléka. Ve skutečnosti mezi nimi ovšem existují významné rozdíly. Alergie na mléko (na bílkovinu v něm) je ze zdravotního hlediska mnohem závažnější než nesnášenlivost, která je „pouze“ neschopností těla strávit ve střevech mléčný cukr zvaný laktóza (odtud laktózová intolerance).
Pokud víte, že trpíte tímto druhem nesnášenlivosti, nezoufejte si. Přejděte na zakysané mléčné výrobky nebo na mléka či sýry se sníženým nebo nulovým obsahem laktózy. Alergici jsou na tom hůř, neboť musí mléko vyloučit doživotně. Dobrou zprávou pro ně je, že mohou sáhnout i po řešení na rostlinné bázi, existuje sójové, ovesné, mandlové nebo rýžové mléko.
I bez lepku se dá žít. Co dělat, když vám lékař zjistil celiakii |
Co obnáší celiakie?
Určitě jste se setkali i s termínem celiakie, kterou se označuje nesnášenlivost lepku. Ač nejde o alergii v obecně známém slova smyslu, patří k závažným imunitním onemocněním; po snědení lepku imunita útočí proti tenkému střevu, a vzniká tak zánět. Alergik na lepek se po reakci jakžtakž otřepe, ale celiak, který o své nemoci zatím ještě neví, si může konzumací obilnin dlouhodobě zadělávat na zdravotní problém.
O to hůře, že projevy celiakie mohou být dlouho velmi nenápadné. Na rozdíl od celiakie nemusí být alergie na lepek doživotní záležitost, někdy dokonce i sama odezní, a co je důležité, nedochází při ní k poškození tenkého střeva. Nemocní celiakií se nemohou vyléčit, ale mohou žít kvalitní život dodržováním přísné bezlepkové diety.
