Poptávku po balíčcích s knedlíčky gyoza vzrostla během pandemie. Výrobce, společnost Eat&Holdings ale neměla dostatek pracovních sil na to, aby udržela krok s poptávkou a dokázala zkontrolovat každý kousek. Informovala o tom britsk á BBC.
Výrobci populárních knedlíčků tak nezbylo nic jiného než svůj problém zkusit vyřešit skrze technologie. V lednu 2023 otevřel špičkovou továrnu vybavenou kamerami s umělou inteligencí, které byly navrženy k odhalování vadných kusů na výrobních linkách.
„Zavedením umělé inteligence jsme snížili počet pracovníků na výrobní lince téměř o třicet procent,“ říká její mluvčí Keiko Handa.
Takové počínání má ale i stinnou stránku. Vyvolává otázky, zda takové jednání naopak nepovede k velké nezaměstnanosti v budoucnu. V případě Japonska je ale situace na hraně. Například průměrný věk japonského zemědělce je 68,4 roku, což z oboru činí jedno z nejrychleji stárnoucích odvětví v zemi.
Práceschopných lidí je totiž v zemi vycházejícího slunce jako šafránu. Počet obyvatel klesá již třináct let v řadě a očekává se, že v letech 2022 až 2040 ubude počet pracovní síly celkem o dvanáct procent. Do té doby tak bude podle odhadů v zemi chybět 11 milionů pracovníků.
I japonské startupy už řeší nízkou porodnost. Pomoci mají technologie |
Druhá největší asijská ekonomika je přitom již nyní domovem nejstaršího obyvatelstva na světě: třetina lidí je zde ve věku 65 let a více. Země zároveň čelí mimořádně nízké porodnosti. Loni se zde narodilo pouze 758 631 dětí, to je nejnižší počet od počátku záznamů v 19. století. „Země je na pokraji neschopnosti fungovat,“ nechal se nedávno slyšet premiér Fumio Kišida.
Když jde AI na pomoc
Umělou inteligenci přispěchala na pomoc i jinde v Japonsku, například k identifikaci různých typů chorob, škůdců a plevelů nebo za účelem včasného odhalení problémů a prevence. Zatím se ale nezdá, že by zde lidé už vůbec nebyli potřeba. „Míra přesnosti je asi 70 až 80 procent, takže není tak dobrá jako u skutečných odborníků, ale je lepší než u běžných zemědělců,“ říká Kentarou Taniguči ze společnosti Nihon Nohyaku. „Čím déle na této aplikaci pracujeme, tím více si uvědomujeme, jak vynikající jsou lidští experti,“ vysvětluje s tím, že počet odborníků klesá, takže právě zde se mohou hodit nástroje umělé inteligence.
Nejsou děti. Japonská firma končí s výrobou dětských plen, prioritou budou senioři |
Farmář Kensuke Takahaši, který aplikaci používá již tři roky, souhlasí s tím, že umělá inteligence je jedním z nástrojů, které pomohou modernizovat odvětví. „Počet zemědělců prudce klesá jako na horské dráze, ale celkové množství japonské produkce se zvyšuje,“ říká.
Takahaši uznává, že existují starší zemědělci, kteří mohou být skeptičtí vůči jakýmkoli novým technologiím, jako je umělá inteligence, ale věří, že pomáhají zvyšovat úroveň efektivity. „Jakmile jednou vyzkoušíte postřik pesticidů dronem, už se nemůžete vrátit k ručnímu postřiku,“ směje se.
Tisíce ušetřených hodin
S umělou inteligencí experimentují také jinde v Japonsku. Město Jokosuka v prefektuře Kanagawa, které čelí nedostatku pracovních sil, začalo používat chatbota ChatGPT, který pomáhá s administrativními úkoly, jako je přepisování a shrnutí schůzek.
„Zabýváme se obrovským množstvím dokumentů a jejich tvorba vyžaduje velmi mnoho času a úsilí,“ říká mluvčí města Kohei Ota. Díky AI ušetříme ročně 22 700 hodin práce,“ dodává.
V národní vládní digitální agentuře, která byla zřízena v roce 2021 s cílem překonat neefektivitu ve veřejné správě, se umělá inteligence využívá také ke školení jejích zaměstnanců. „Je tolik věcí, které chceme dělat, ale naše pracovní síla nestíhá,“ říká Masanori Kusunoki. Dodává, že vláda se snaží prozkoumat, jak můžeme AI využít, a šířit informace do soukromého sektoru.
Ani Kusunoki si však nemyslí, že by vzestup umělé inteligence znamenal, že bude potřeba méně pracovníků, uzavírá BBC.
