Cukrovky přibývá, stále se ji nedaří zkrotit

O cukrovce se říká, že je epidemií 21. století. I když úmrtí na tuto chorobu ubývá, léčebné výsledky nejsou stále příliš uspokojivé.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nemocných cukrovkou v posledních desetiletích přibývá nebývale rychle. Jen v Česku se jich každoročně nově eviduje kolem 40 až 50 tisíc. Dvacet až pětadvacet tisíc nemocných umírá. Celkem je evidováno asi 750 tisíc pacientů.

Když chybí inzulin

Existují dva typy cukrovky. Diabetes 1. typu (DM1) charakterizuje nedostatek inzulinu kvůli zániku buněk ostrůvků slinivky břišní, které ho produkují. Inzulin za normálních podmínek napomáhá vstupu glukózy jako základní živiny do buněk a jeho dalšímu zpracování v nich. Pokud se cukr nedostává do buněk tak, jak má, vylučuje se ledvinami. Pacienti pak více močí, což u nich vyvolává žízeň.

Celkově se takoví lidé cítí unavení, ospalí, někdy hůře vidí. Nejtěžší poruchou je takzvané diabetické kóma, kdy pacient upadá do bezvědomí a může i zemřít.

Diabetes mellitus neboli cukrovka

Závažné metabolické onemocnění, u kterého je typická zvýšená hladina krevního cukru (glykemie).
V krvi tedy koluje víc cukru (glukózy), než je třeba, což vede k jeho pozvolnému ukládání ve stěnách cév. Postupně se kvůli narušení jejich funkce rozvíjejí orgánové komplikace.

Nejpostiženější jsou ledviny, oči, cévy v srdci a mozku, špatně se hojí rány. Na nohách někdy zůstávají hluboké, nezhojené vředy, nemocné mohou bolet končetiny nebo je trápí svědění kůže.

Nejzávažnějšími komplikacemi jsou ischemická choroba srdeční, která je příčinou srdečních infarktů, dále selhání ledvin a mozková mrtvice. Ke zvýšení glykemie může dojít různými cestami, lékaři proto rozlišují dva základní typy diabetu.

Onemocnět lze v každém věku, častěji se choroba objevuje u dětí, v České republice dnes žije přes 50 tisíc lidí s DM1 a jejich počet stoupá. Před objevením inzulinu byl každý člověk s DM1 odsouzen k jisté a rychlé smrti.

Pomohou moderní technologie

Uvedení inzulinu do klinické praxe v roce 1922 znamenalo v léčbě diabetu 1. typu opravdový zlom. Lékaři byli najednou schopni nabídnout svým pacientům až dvacet let celkem kvalitního života.

Objevení inzulinu nastartovalo překotný vývoj v diabetologii, který pokračuje dodnes. Zvířecí inzuliny byly postupně nahrazeny inzuliny lidskými a inzulinovými analogy.

Předseda České diabetologické společnosti Milan Kvapil ale tvrdí, že léčba tohoto typu cukrovky dnes dosáhla svého stropu. "Čekáme na pokrok v oblasti biologických věd a nejmodernějších technologií," říká Kvapil, který je současně přednostou Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní nemocnice Motol.

Je pravděpodobné, že v příští dekádě bude ohlášena první "umělá slinivka", tedy speciální pumpa, která bude inzulin dávkovat do krve přesně podle potřeb konkrétního pacienta, informace bude dostávat bezdrátově z čidla velikosti pětikoruny umístěného na kůži, které bude permanentně monitorovat hladinu glukózy z mezibuněčné tekutiny.

Proč přibývá nemocných?

Diabetes 2. typu (DM2) vzniká pozvolna, většinou po 30. roce věku. V tomto případě není na začátku narušena tvorba inzulinu. Glukóza je u takto disponovaného člověka buňkami nedostatečně zpracovávána a glykemie zůstává vysoká. Tento stav je dlouho kompenzován zvýšenou produkcí inzulinu ve slinivce, která se ale jednou začne vyčerpávat a rozvíjí se cukrovka.

DM2 trápí stále větší počty lidí, lékaři v tomto smyslu dokonce hovoří o epidemii a nepřehánějí. Každý rok u nás přibývá kolem 50 tisíc nových pacientů a asi polovina z tohoto počtu umírá na komplikace spojené s touto chorobou.

O příčinách jejího vzniku vědí vědci stále víc. Lidé totiž žijí úplně jiným stylem než naši předkové. Ti především tvrdě fyzicky pracovali a netrpěli nedostatkem pohybu. Obezita byla příznakem blahobytu a byla spíše výjimkou.

Dnes lidé většinu pracovního času tráví pasivně v kancelářích, aktivně fyzicky pracuje stále menší skupina obyvatel. A DM2 s obezitou těsně souvisí.

Máme co zlepšovat

Kombinace dlouhodobě zvýšené glykemie, neléčeného vysokého krevního tlaku a obezity je katastrofou pro cévy.

"S tím, jak byly postupně rozkryty jednotlivé typy diabetu, rozšiřuje se i naše poznání v oblasti vzniku této choroby, orgánových komplikací a souvisejících kompenzačních mechanismů. Díky novým informacím se stále upravují a upřesňují i doporučené postupy, jakési přesně definované návody pro lékaře, jak toto komplikované a závažné onemocnění správně léčit," konstatuje Kvapil.

K dispozici je mnoho možností, z nichž každá umí nikoliv vyléčit, ale kvalitně léčit. Do praxe byla postupně zavedena skupina takzvaných perorálních antidiabetik, tedy účinných léčiv, která různým způsobem snižují hladinu krevního cukru. I na další závažné komplikace, které se vyskytují ruku v ruce s diabetem, především vysoký krevní tlak a patologické hladiny krevních tuků (dyslipidemie), už existují velmi kvalitní léky.

"Víme, že kdyby diabetik svědomitě a poctivě užíval opravdu všechno, co mu předepíšeme, tak bude střední délka jeho života plně srovnatelná s nediabetickou populací," tvrdí Kvapil.

Výsledky ovšem stále nejsou příliš uspokojivé, i když klesá celková úmrtnost. Cukrovka v počátečních stádiích totiž nebolí a velká skupina nemocných, kteří o ní ani dlouho nevěděli, jen obtížně spolupracuje se svými lékaři. Jednoduše nejsou k léčbě dostatečně motivováni.

Samotná dieta už nestačí

Z těchto důvodů se asi před osmi lety podstatně změnil náhled na léčbu DM2. Základem každé terapie sice je a nadále bude radikální změna životosprávy, má to ale háček.

"Musíme stále trpělivě vést pacienty směrem k přísnému dodržování nového životního režimu. Je nutné trvalé omezení přísunu energie v potravě, změna jejího složení spolu se zvýšením pohybové aktivity. Diabetická dieta se nicméně blíží tomu, čemu dnes říkáme racionální strava. Zásadně se ale změnil pohled na léky. Nyní, po stanovení diagnózy DM2, už nebudeme čekat dva až tři roky na to, až zaberou režimová opatření, ale budeme ihned podávat přípravek první volby, metformin, což je obsaženo v nejnovější verzi našich doporučení," vysvětluje Kvapil.

Dodal, že tato účinná látka je stará více než půlstoletí, její příznivé účinky jsou ale známy mnohem déle. Úplně do detailu ovšem ještě nejsou všechny její účinky prozkoumány, i když ty nejdůležitější ano.

"Doporučuje se jako lék první volby, protože existují jednoznačné vědecké důkazy, že pokud je léčba zahájena právě tímto lékem, pak se, kromě jasného účinku na snižování hladiny krevního cukru, v dlouhodobém horizontu 10 až 15 let významně sníží i riziko změn na cévách, které vedou k srdečním infarktům a mozkovým mrtvicím," upřesnil Kvapil.

Je pravdou, že na začátku terapie má asi 5 procent nemocných nevolnosti a zažívací obtíže, významná část z nich si ale na léčbu nakonec zvykne. Pokud ne, je samozřejmě možné terapii přerušit a nasadit přípravek z jiné skupiny antidiabetik.

Pokud na normalizaci hladiny krevního cukru nebude stačit samotný metformin, je třeba rozšířit spektrum léků o další přípravek. Možností nasazení a kombinování léčiv je dostatek, a proto odborníci doporučují, aby se takový nemocný svěřil výhradně do rukou specialisty – diabetologa.