Rozhořčených petic, podobných té následující, došly v sedmdesátých letech do redakcí desítky. Nesedí jen jednotlivé formulace, duch však ano.
Takovou bouři způsobil nečekaný dějový zvrat v seriálu Nemocnice na kraji města při prvním uvedení. Při veškeré úctě k Rodinným poutům, Náměstíčkům či Ulicím musím konstatovat, že takovou moc nad národem pak už žádný seriál neměl:
Vážená televize, My, kolektiv zdravotních sester z druhé českobudějovické ortopedie, Vám píšeme, abychom vyjádřily své velké rozhořčení. Sešly jsme se kvůli tomu na mimořádné schůzi na sesterně. Kopii našeho dopisu zasíláme redakci Rudého práva.
Jde o poslední díl seriálu Nemocnice na kraji města. Až do včerejška se nám líbil. Obdivovaly jsme moudrost primáře Sovy, hlubokou lidskost doktora Štrosmajera, dojímala nás věrná Ema. Cenily jsme si také toho, že autor - pan Jaroslav Dietl - má zevrubnou znalost nemocničního prostředí.
Včera však došlo k události, která vrhá špatné světlo na celou profesi zdravotních sester. Sestra Ina se během noční služby vyspala s ženatým primářem Blažejem. Sama má navíc vážnou známost - řidiče sanitky Romana.
Takhle si tedy autor z Prahy představuje noční služby ve spádové okresní nemocnici?
Soudruhu Dietle, povolání zdravotní sestry je těžké. Nejsou to, s prominutím, žádné rozhoďnožky. Slouží těžké dvanáctihodinové směny, pracují i v neděli. Je to povolání odpovědné, protože sestra dávkuje a roznáší léky pacientům na celém oddělení a případná chyba by mohla způsobit tragédii. Opravdu si myslíte, že všechny svobodné sestry mají čas přemýšlet, jak svést ženatého doktora?
A už vůbec nepřipadá v úvahu, aby se s ním zapletla v pracovní době při noční službě, kdy její čas patří pacientům, a vlezla by mu do postele hned po prvním objetí.
Ne, takové zdravotní sestry nejsou, i když občas se najde nějaká černá ovce. Doufáme tedy, že autor seriálu v dalších dílech ukáže, jak na tento poklesek budou reagovat příslušné společenské organizace a závodní organizace KSČ.
Ina je jakožto specializovaná sestra ortopedie určitě členkou Revolučního odborového hnutí. Manželka doktora Blažeje může bez okolků podat stížnost k odborářskému výboru v nemocnici. Soudružka Ina Galušková by byla neprodleně předvolána před příslušnou komisi, kde by jí zkušené soudružky promluvily do duše. Měla by si vzít příklad z doktorky Alžběty Čeňkové. Ta je také mladá, pohledná, žádnou známost nemá, a tak chodí cvičit do kroužku a neleze nikomu do zelí. Vždyť rodina je základ státu.
To by měla Arnoštu Blažejovi zdůraznit jeho stranická organizace a pohrozit mu stranickým trestem. Vzhledem k postavení zástupce primáře je to určitě straník. A pokud ne, tak v kádrové politice Nemocnice na kraji města není všechno v pořádku.
Doufáme, že další díly uvedou vše na pravou míru, přinesou pravdivý a nezkreslený obraz našich zdravotních sester a rehabilitují je v očích veřejnosti.
Za kolektiv sester KN ČB Se soudružským pozdravem čest práci Věra Pašková
