Ten vzkaz Rusku je od minulého týdne jasný. Žádné jejich jednotky se už od nynějška nikde na ukrajinském území neschovají, respektive nebudou se moci cítit bezpečně. Nikde.
Schválení americké vojenské pomoci ve výši 60,8 miliardy dolarů totiž vévodí jedna z veledůležitých zbraňových položek, o kterou Kyjev dosud marně usiloval. Taktické balistické střely ATACMS ve své výkonnější verzi mají dosah až 300 kilometrů, tedy dvojnásobek proti těm, které Spojené státy už dodávaly Ukrajině od loňského října.
Navíc Washington krátce po schválení nové pomoci Kyjevu potvrdil, že výkonnější střely ATACMS začal tajně dodávat ukrajinským obránců před několika týdny. A Ukrajina je už mistrně použila dvakrát – k útoku na vojenské letiště Džankoj na okupovaném Krymském poloostrově a také před týdnem při úderu na Berďansk v Rusy obsazené části ukrajinské Záporožské oblasti.
Potvrzuje se tak, že s výkonnějším typem balistické střely může ukrajinská armáda zasáhnout prakticky jakékoliv místo na Ruskem okupovaných územích.
Vizualizace dosah balistických střel ATACMS (300 kilometrů) rozmístěných v relativně bezpečné vzdálenosti od frontové linie na Ukrajině. V dosahu jsou prakticky všechna Ruskem okupovaná území.
„Ukrajina vyzbrojená ATACMS nebo střelami TAURUS by byla schopna zasáhnout každý čtverečný metr Ruskem okupované Ukrajiny. Žádné ruské velitelství, raketomet nebo sklad munice nebudou v bezpečí,“ uvedl v reakci vojenský analytik a někdejší velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges. Ten k poskytnutí takové schopnosti ukrajinským obráncům nabádá spolu s dalšími experty dlouhodobě.
„Dodávky raket dlouhého dosahu ATACMS v dostatečném množství umožní ukrajinským silám degradovat ruskou logistiku a ohrozit ruská letiště v hluboko v týlových oblastech,“ konstatovali analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Efekt může být značný i přesto, že měsíce zpoždění mohly podle ISW poskytnout ruské armádě dostatečný čas na vyrovnání potenciálních operačních dopadů, které střely ATACMS Ukrajině poskytují.
„Záleží tedy na nich (ukrajinské armádě), jak a kdy je použijí, a my doufáme, že budou mít docela slušný dopad,“ podotkl americký ministr obrany Lloyd Austin.
Відстежуємо та б’ємо. Сьогодні завдано двох авіаударів по місцях зосередження особового складу противника на Донеччині та у Запорізькій області. Цілі вражено.
Окупанти не сховаються. Слава Україні! https://t.co/AhuU861bw8
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena o dodávkách těchto střel přitom debatovala několik měsíců. Američané i spojenci váhali s dodáním zbraní, které by mohly být potenciálně použity k úderu na ruském území. Pentagon také vyjádřil obavy, že vyslání raket dlouhého doletu na Ukrajinu by mohlo poškodit vojenskou připravenost USA vyčerpáním jejich vlastních zásob.
Biden ovšem nakonec v únoru v tichosti instruoval svůj tým, aby už do balíčku vojenské pomoci pro březen byly výkonnější střely zahrnuty. Ty dosavadní, které ukrajinská obrana dostávala, měly dosah zhruba 160 kilometrů.
Rakety ATACMS jsou stěžejní, ale Rusové se mohli připravit, míní analytici |
„Ukrajina může zacílit na každé ruské aktivum na Krymu, včetně kritické munice a skladů paliva. Představte si, že by tyto rakety měla před dvěma lety,“ poznamenal v komentáři pro deník New York Times republikánský senátor Roger Wicker.
Výsledky rozhodnutí podle generála Hodgese nemusejí být na bojišti vidět okamžitě. „Může trvat týdny, než uvidíme významné dopady tohoto rozhodnutí na bojišti, ale strategický efekt pocítíme okamžitě... v Kremlu, kde si nyní uvědomují, že jejich plán čekat, až skončíme, selhal…“ konstatoval.
Ukraine armed with ATACMS and/or TAURUS would be able to reach every square meter of Russian-occupied Ukraine. No Russian HQ or rocket launcher or ammunition storage site would be safe. No Russian ship would be safe. It's only our lack of political will that stops this. https://t.co/RGxzi6jXzo
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) vše nasvědčuje tomu, že ukrajinské síly s největší pravděpodobností úspěšně vyzkoušely rakety ATACMS proti několika ruským cílům v hlubokých týlových oblastech. A signifikantní byl především úder proti ruskému vojenskému letišti v Džankoj na okupovaném Krymu v noci z 16. na 17. dubna. Při úderu byla patrně zničena nebo kriticky poškozena čtyři odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany S-400, tři radarové stanice a řídící a kontrolní uzel systém sledování vzdušného prostoru Murom-M.
Bezpečnostní analytik a slovenský generál ve výslužbě Pavel Macko připomněl, že ukrajinské síly dosud útočily na vzdálenou ruskou infrastrukturu nebo vojenská letiště pomocí dronů, protože ty nejsou proti zodolněné vojenské infrastruktuře tak účinné. „ATACMS by jim mohly pomoci výrazně,“ uvedl ve svém pravidelném podcastovém vysílání.
Podle ISW výkonnější verze raket ATACMS umožní ukrajinským silám provádět účinnější údery proti ruským letištím, působit nepříteli daleko větší ztráty a přimět Moskvu přesunout letouny a bojové vrtulníky dále od frontové linie.
Strach Západu z eskalace servíruje Putinovi vítězství, varují analytici |
A podobně by vyzbrojení raketami ATACMS mohlo také představovat významnou hrozbu pro ruské muniční sklady v týlových oblastech s tím, že postaví ruské velení před nesnadnou volbu. Buď opevňovat stávající sklady a logistická centra, nebo klíčové zásobovací uzly dál rozptylovat a stěhovat po celém okupovaném území.
„Ukrajinské údery proti ruským logistickým nebo ruským leteckým prostředkům v hlubokých týlových oblastech budou pravděpodobně operačně významné, pouze pokud je ukrajinské síly úspěšně zkoordinují s pozemními akcemi,“ konstatoval ISW.
Rozhodnutí Washingtonu poskytnout výkonnější střely zřejmě nakonec ovlivnily důkazy, že Rusko začalo k útokům na ukrajinskou infrastrukturu a města používat balistické rakety dlouhého dosahu dodané ze Severní Koreje.
