Není to nic lehkého ani příjemného. Ale manželství někdy prostě nefunguje nebo si to jeho aktéři alespoň myslí a nedokážou s tím hnout. A pak přichází odloučení od lože i od stolu. Přestože se podle čísel zdá, že rozvodů u nás ubývá, je to podle Českého statistického úřadu dojem zkreslený.
Mnohem méně lidí totiž také uzavírá sňatky, stále oblíbenější zvláště u mladé generace je život takzvaně na hromádce. I přes tento fakt tvoří úhrnná rozvodovost cca 47–50 procent, čímž se v tomto ohledu dlouhodobě řadíme na špici v Evropě.
Covid s těmito čísly ještě zacvičil. Slovy statistiků si loni své „ano“ řeklo o 17 procent novomanželů méně než předloni. Manželství naopak ukončilo 21 700 párů, což na celkovém počtu svateb tvoří více než 40 procent podíl.
Ano, je to o něco lepší - vždyť méně rozvodů než loni zaznamenali experti naposledy v roce 1970. Podle nich to je ale jen zdánlivě uspokojivá situace. Krize lidi drží pohromadě přes jejich vůli, na úřady se nikomu moc nechce. Ale to na stavu věcí nic nemění.
„Mnoho párů se vlivem pandemie dostalo do těžké životní situace. Přišly o své přirozené zdroje, které je sbližovaly - chybí jim kultura, sportovní aktivity, ale i společenské uznání,“ vysvětluje párový psychoterapeut Mgr. Pavel Rataj a pokračuje: „Najednou se musely zhostit mnoha dalších rolí. Zprvu to braly pozitivně, po měsících se ale dostavilo napětí. A projevuje se to i ve vztazích.“
