„Prokrastinace je výrazná, až chorobná tendence odkládat plnění povinností na později. Protože se většinou týká nepříjemných úkolů, stojí za ní často obava ze selhání či strach z neúspěchu. Na vině ale může být i nízké sebevědomí nebo špatně definované cíle,“ vysvětluje rodinná psycholožka Sylvie Navarová. Nezaměňujte ale prokrastinaci s leností a odpočinkem. Při prokrastinování člověk energii ztrácí a získává pocit viny. Bez energie není pak schopný s důležitými činnostmi začít a opět pokračuje v prokrastinování. Tím se ovšem dostává do začarovaného kruhu.
Příliš dlouhé volno bez struktury a režimu negativně působí na psychiku. Ve hře je úzkost i deprese.