V prvé řadě je nutné si uvědomit, co prokrastinace vlastně je a co znamená. Psychologové se shodují na tom, že jde o formu únikového mechanismu. Zjednodušeně řečeno, lidé obvykle prokrastinují proto, že se jim nechce pustit se do daného úkolu, ať už proto, že k němu mají nějakou averzi, neví, jak ho splnit, nebo se obávají, že ho nesplní dobře. Jeho plnění tedy odkládají, sbírají odvahu se do něj dát či zkrátka čekají na chvíli, kdy je někdo nebo něco donutí jej splnit – obvykle je oním Damoklovým mečem, který jim visí nad hlavou, deadline dokončení úkolu.
Jiří Jemelka
 |
Občasná prokrastinace je přitom poměrně neškodná, pomáhá mírnit stres a úzkost spojenou s plněním daného úkolu. Jeho odkládáním mu člověk podvědomě dává menší prioritu, což někdy může, alespoň v mentální rovině, dát těžkému úkolu zdání větší jednoduchosti. V dnešní době se ale prokrastinace bohužel čím dál tím častěji stává chronickou. Značně rozšířená je mezi vysokoškolskými studenty. A právě u čerstvých absolventů pak nejvíce hrozí, že si tento zlozvyk přinesou do zaměstnání.
Co všechno může prokrastinace v zaměstnání napáchat, si nejspíš každý umí představit. Neshody s kolegy či nadřízenými, kteří musejí na vypracovaný úkol čekat až do poslední chvíle. Práci navíc, když je potřeba přepsat například narychlo zpracovanou zprávu, v níž zůstaly chyby. A především všudypřítomný stres. Prokrastinace navíc ovlivní i osobní život člověka, neboť odkládané pracovní úkoly často dodělává ve svém volnu – kupříkladu v noci, kdy by naopak měl spát, regenerovat svou mysl a odbourávat stres. Takový životní styl pak snadno může vést nejen k syndromu vyhoření, ale i ke zdravotním komplikacím způsobeným stresem oslabenou imunitou. Co tedy udělat pro to, abychom prokrastinovat přestali?
1. Poznejte svého nepřítele
V prvé řadě je důležité zkusit si svou situaci zanalyzovat. Popřemýšlejte, jaké typy úkolů nejčastěji odkládáte, a zkuste přijít na to, proč. Nevíte, jak je splnit? Bojíte se, že je nesplníte podle očekávání? V takových případech se nebojte vyhledat pomoc, ať už od kolegů, nadřízených, či kohokoliv jiného. Zdá se vám, že úkol nemůžete splnit, protože nemáte dost informací? Nestyďte se a běžte se ptát nebo si problematiku nastudujte v literatuře či na internetu. Pokud nic z toho nepomůže, zkuste svého šéfa požádat, aby úkol zadal někomu jinému. Jako kompenzaci však buďte připraveni přijmout jiný, na který se cítíte více kompetentní.
2. Držte se dál od sociálních sítí a mobilních technologií
Další zbraní, jak s prokrastinací bojovat, je osvojení si určitých návyků. Pokuste se zůstat mimo dosah sociálních sítí, které jsou velkým zabijákem produktivní práce. Nemůžete-li pracovat offline, zkuste si do svých prohlížečů nainstalovat různé doplňky, jež vám zabrání na zvolené adresy vstoupit. Zorganizujte si čas tak, abyste se těm nejurgentnějším úkolům mohli věnovat v době, kdy jste nejproduktivnější. V tom vám pomůže vědět, zda jste takzvaná sova, nebo skřivan. Skřivani neboli ranní ptáčata jsou nejvýkonnější ráno, sovy naopak večer.
Zároveň ale dbejte na to, abyste si plnění úkolu dobře rozložili. Lidské soustředění nevydrží hodiny, proto si úkol rozdělte na menší časové úseky a dopřejte si mezi nimi krátké pauzy. Ty ideálně věnujte drobné fyzické aktivitě nebo jen zavřete oči a relaxujte. Rozhodně neberte do ruky mobilní technologie, které odvádějí pozornost, ani nezapínejte internet.
3. Osvojte si pravidlo pěti minut
Dodržujte takzvané pravidlo pěti minut. Jakmile dostanete nový úkol, začněte se mu alespoň na pět minut věnovat. Prokrastinátoři mají totiž tendenci odkládat spíše ještě nezapočaté úkoly než ty rozpracované, a tímto způsobem snížíte riziko, že úkol odložíte.
Také je vhodné trochu si posunout termíny: deadline si vždy zapište o den dříve, než je nutno, aby vás to donutilo k úkolu dřív „sednout“. Vyplatí se posilovat svou vůli, a to třeba i tím, že si za splnění úkolu nebo jeho části naordinujete nějakou odměnu. A vždy si říkejte, že se po včasném splnění budete cítit mnohem lépe a sami na sebe budete hrdí.
4. Možná to chce změnu
Prokrastinace může vzniknout i jako důsledek nespokojenosti se zaměstnáním. Pokud vás vaše práce nenaplňuje, nevidíte v ní smysl a nijak vás netěší, je mnohem vyšší pravděpodobnost, že budete čím dál víc pracovních úkolů odkládat. V takovém případě je vhodné začít uvažovat o změně zaměstnání. Hledejte však takové, které má potenciál vás bavit a k němuž máte alespoň minimální potřebné kompetence.
