Už od ledna pořádají školy dny otevřených dveří nebo nabízejí konzultace. Rozhodně se vyplatí nedat jen na doporučení okolí, ale jít se do školy i s dítětem podívat. Rodiče si tak mohou ověřit, zda bude škola dítěti vyhovovat, jaký je její systém a jaké má na děti požadavky. Zatímco některým rodičům a dětem třeba vyhovuje soutěživé prostředí, jiným typům je nepříjemné a nepracuje se jim v něm dobře. Zaměřit se můžete i na nabídky výuky cizích jazyků, sportovních, kulturních a dalších mimoškolních aktivit, ale třeba i na přístup učitelů.
V posledních letech chodí k zápisu do prvních tříd každý rok více než 100 tisíc dětí. Z toho přibližně deset procent nakonec získá odklad. Právě kvůli vysokému procentu odkladů školní docházky zavedlo ministerstvo školství od letošního roku povinnou předškolní docházku od pěti let. Ta by měla dodat pětiletým dětem potřebné minimum pro start v první třídě. Počet odkladů byl v Česku totiž jeden z nejvyšších v Evropě.
Důvody odkladu školní docházky
„Nejčastějšími důvody odkladu jsou určitě celková nezralost dítěte, více sociální nezralost než fyzická. Odklady jsou doporučovány často dětem narozeným v létě, nebo těm se zkříženou lateralitou,“ vyjmenovává možné důvody Lucie Pivoňková, ředitelka vzdělávání jeslí a školek Bambíno a ZŠ Square. Doporučuje však nepřikládat zápisu až přehnanou důležitost a s dítětem k němu „necvičit“.
Lucie Pivoňková, ředitelka vzdělávání ZŠ Square
„Pro rodiče je nejdůležitější rada, aby děti nepřetěžovali, záměrně neučili, spíše je nechali rozvíjet se vlastním tempem, ve vlastních hrách. Při volné hře nejlépe poznáte, co děti zajímá, čemu se brání, co chtějí a umí a co zase ne. A jistě, je dobré děti v rámci hry občas namotivovat k tomu, aby splnily konkrétní úkol, v konkrétním sešitě pro předškoláky, ale je důležité děti u úkolů nekritizovat a neorganizovat, abychom je neotrávili od učení a školy dřív, než tam vůbec dorazí,“ upozorňuje rodiče Pivoňková.
Žák první třídy by toho měl zvládat celou řadu, ale většinou není nutné ho to nějak cíleně učit. Poznávání světa a okolí probíhá nejlépe formou hry nebo přirozeným učením, kdy rodič vysvětluje vše možné podle aktuální situace (např. při nákupu o ovoci a zelenině, nechá ho odpočítat rohlíky nebo hledat nejlevnější nebo nejdražší potravinu v daném regálu). Před samotným zápisem pak dítě neuvádějte do zbytečného stresu a napětí, na většině škol jde přece jen o pouhou formalitu.
Od zápisu do září je spousta času
„Dívám se pozitivně na to, že zápisy probíhají zhruba šest měsíců před nástupem do první třídy. Rodiče dostanou včas zpětnou vazbu a doporučení, co s dítětem procvičit před nástupem do školy. Za půl roku dítě dokáže samo o sobě velmi vyzrát, obzvláště pokud mu v tom dopomáhá rodič. Myslím si, že se rodiče nemusí obávat, že by dítě dostalo odklad na základě jednorázového špatného výkonu. U zápisů jsou většinou zkušení pedagogové, někdy i psychologové a speciální pedagogové, dovedou odhadnout, kam se dítě může posunout do září. Často znají dítě z mateřské školy nebo znají i rodinu a jejich starší sourozence, což pomáhá odhadnout, nakolik rodiče s dítětem pracují a jakou má podporu,“ domnívá se psycholožka Martina Hodovalová z centra Modré dveře.
Rodičům pak doporučuje zachovat si před zápisem otevřenou mysl s ohledem na zájmy dítěte. Podle jejich zkušeností totiž často mají již dopředu jasno v tom, zda dítě má, nebo nemá do první třídy nastoupit. „Ředitel základní školy může nepřijmout nezralé dítě pouze na základě posudku z pedagogicko-psychologické poradny. Toto osvědčení se vydává jen výjimečně – pokud se jedná o obzvlášť nezralé dítě. Poradny většinou nechtějí jít proti přesvědčení rodičů, co se týče nástupu do první třídy. Ideální je, pokud se rodič dokáže vzdát své představy a připustí i jinou variantu, která je pro dítě vhodnější. Rodiče někdy nerespektují doporučení školy, a tak se setkáváme s nezralými dětmi ve školních lavicích, což není dobrá startovní pozice. Rodiče obvykle prožívají odklad dítěte, který jim byl doporučen, jako větší zklamání a selhání než dítě samotné,“ dodává psycholožka Martina Hodovalová.
Co by měl umět prvňák
Mgr. Martina Hodovalová, psycholožka a krizová interventka centra Modré dveře
„Dítě by mělo mít zdravé sebevědomí, důvěru ve vlastní schopnosti a víru, že snaha vede k úspěchu, důvěru v dospělé, že mu pomohou. Dále by mělo být zvídavé, mít chuť dozvídat se nové věci a mít z nich radost. Mělo by být schopno jednat s nějakým cílem a být vytrvalé úměrně k věku, což souvisí i se schopností sebeovládání, schopností přizpůsobení a sebekontroly svého chování. Nezbytnou schopností je schopnost pracovat s ostatními, to znamená rozumět svému okolí a cítit, že mi také rozumí. Školní docházka je také podmíněna schopností komunikace, sdělovat své myšlenky, pocity a představy. V neposlední řadě by mělo mít schopnost spolupráce s druhými,“ vyjmenovává předpoklady Hodovalová.
Dítě nastupující do školy by mělo být schopno odlišit práci od hry, vyjádřit přiměřeně své potřeby a myšlenky, dokázat dodržovat instrukce a pravidla, odlišovat dobré od zlého a umět vyčkat, než na něj přijde řada. Nenechte se rozhodit ani superrodiči, jejichž děti již v pěti letech čtou, píší a počítají. „Dítě by mělo poznat napsané své jméno, je dobré, když ho umí i napsat. Písmena a čísla ale znát nemusí, je spíše důležité, aby dítě rozeznalo jejich tvary a umělo k sobě třeba přiřadit dvě tvarově stejná písmena. Nicméně pokud se vaše dítě chce naučit číst a psát, pak mu v tom nebraňte,“ dodává Lucie Pivoňková.
Čtení a psaní počká, správný úchop a výslovnost ne
Důležitější než samotné psaní v tomto věku je, jestli dítě dokáže správně držet tužku špetkovým úchopem a zda má při psaní, ale i kreslení správné držení těla.
„Rodiče se často snaží naučit budoucí prvňáčky číst a psát, ovšem mnohem důležitější je naučit je včas vhodnému sezení u psacího stolu a správnému držení tužky. Získá-li dítě jistotu a správný návyk, rychleji a snadněji si osvojí psaní,“ říká Martina Linková z portálu AladinE.cz, který je zaměřený na rozvíjení tvůrčích schopností dětí i dospělých.
„Při našich kurzech pozorujeme, že je mezi předškoláky mnoho těch, kteří trpí grafomotorickými potížemi. Jejich písmo je těžkopádné a dokonce neradi kreslí a malují. Nejspíš i proto, že ťukání do tabletů je mnohem jednodušší. Potížím se psaním a kreslením lze ale snadno předejít, pokud dětem věnujeme potřebný čas, naučíme je správně držet psací nebo kreslicí náčiní a dodáme jim dostatek inspirace.“
Období před nástupem do školy je také ideální k návštěvě logopeda, pokud dítě špatně vyslovuje nebo mu není dobře rozumět. V takovém případě si domluvte schůzku u logopeda nebo logopedického asistenta.
„Ti vědí, jaké hlásky jsou u daného dítěte problematické, které by mělo umět a na které je stále čas. Případně rodičům poradí, jak dané hlásky procvičit nebo vyvodit. Není nic horšího než učit děti něco špatně. Nejlepší prevencí, která se dá dobře dělat i doma, je obecné cvičení jazykem, dechová cvičení, procvičování jemné i hrubé motoriky dítěte. Nechme děti běhat, hníst, modelovat, pitvořit si obličej, prostě všechny běžné, radostné, dětské hry a máme půlku úspěchu za sebou,“ myslí si Pivoňková.
Co by měl předškolák zvládat
|
