Stesk po rodičích
Pokud bylo vaše dítě až dosud zvyklé, že jste mu s každým problémem pomohli, může se mu začít stýskat. Nyní se ve třídě plné malých osobností musí prosadit sám za sebe. To může zpočátku přinášet problémy zejména při ranním loučení. Dítě by si ale mělo postupně zvykat.
Jak poznat školní zralost dítěte? Podle hry, kresby i pozornosti |
„Školní dítě by už nemělo těžce snášet odloučení od rodičů na několik hodin, jde o jednu z komponent školní zralosti. Někdy však míra odloučení může připadat dětem velká, obzvláště když předtím chodily do školky málo nebo vůbec. Pak je možné se zamýšlet nad tím, zda je třeba nutné, aby dítě chodilo do družiny apod. Také se rodiče mohou zamyslet nad tím, kolik času s dítětem vlastně tráví, jak tento čas vypadá a zda je to dostatečné,“ navrhuje psycholožka Pavla Koucká.
Pokud je dítě zralé a přesto odloučení od rodičů snáší špatně, může za tím podle zkušeností Pavly Koucké stát jiná příčina. Většinou se jedná o problémy ve školním kolektivu či vztahové problémy s učitelem.
„Zajímala bych se proto o to, co se děje ve škole. Často také stojí za špatným snášením odloučení problematická situace doma: dítě se bojí o některého z rodičů či o stabilitu rodiny. Například při rodinných krizích, kdy se rodiče ošklivě hádají, či se rodina dokonce rozpadá nebo už rozpadla. Rodiče by s dítětem měli úměrně jeho věku hovořit o tom, co se děje,“ vysvětluje psycholožka. A dodává, že je důležité dítě informovat, ale na druhou stranu ho zbytečně nezatěžovat mluvením o problému stále dokola a už vůbec ne pomlouváním partnera.
Školní autorita
Přísná paní učitelka, nerudný školník nebo školní řád, který je třeba dodržovat za všech okolností. Pocity strachu mohou nepříjemně působit na citlivější děti, u kterých se stres může v některých případech projevovat i bolestmi břicha nebo hlavy, nepozorností a zhoršenými studijními výsledky. Tak daleko to ale samozřejmě vůbec zajít nemusí.
Vašemu potomkovi se uleví, když ho vyslechnete a poradíte mu, jak s autoritami vycházet. „Mluvme s dítětem o tom, co se děje. Ptejme se ho, co by mu pomohlo. U mladších dětí pomáhají pohádky a hra na tato témata. Hlavní hrdina je vystrašený z někoho v pozici autority - a pak to překoná. U starších dětí můžeme zase třeba přehrávat doma scénku, jak to s tím učitelem vypadá - chvíli hrajeme učitele, chvíli žáka. Jde o nácvik chování, pomáhá i humor. Můžeme též povědět dítěti vlastní zkušenost - měli jsme někdy sami problém s někým takovým? Co nám pomohlo?“ říká psycholožka Pavla Koucká.
Pokud by se vám nerudnost školníka nebo učitele zdála přes míru, můžete dítěti navrhnout i to, že si s ním zajdete promluvit.
Nával učiva
Při přechodu z mateřské školy do první třídy může být změna režimu náročná. Z předškolního dítěte, které nemá téměř žádné povinnosti, se najednou stává školák se školní taškou plnou učiva a úkolů. Doma ho nečekají jen hry a odpočinek, na který byl zvyklý ve školce, ale plnění úkolů na druhý den. S těžším režimem můžete svému dítěti zpočátku pomoci, stačí si vyhradit čas odpoledne, kdy pomůžete dítěti s úkoly - to ale neznamená, že mu je budete diktovat.
Klasika, waldorf, nebo dalton? Možnosti českých školáků se rozšiřují |
Stres z učiva může přijít také později, kdy se látka komplikuje a přibývá předmětů i úkolů. S vaším časem a pomocí vše jistě zvládne lépe. Na učivo se bude lépe soustředit, pokud se zrelaxuje hrou se svými kamarády. Pokud by ani to nepomáhalo, máte další možnosti.
„Pokud je naše dítě přetěžované domácí prací do školy, řešila bych to s učitelem/učiteli. Samozřejmě zase po dohodě s dítětem. Pokud je školou přetížené pouze naše dítě, můžeme uvažovat o změně školy či individuálním vzdělávacím plánu, pomoci může konzultace v pedagogicko-psychologické poradně. Pokud tušíme, že se přetížené cítí víceméně všechny děti, můžeme využít například třídních schůzek a řešit to tam,“ dodává Pavla Koucká.
Krutě upřímné děti
Děti jsou bezprostřední a v novém kolektivu se začleňují rychleji a přirozeněji než dospělí jedinci. Na druhou stranu dokážou být kruté, upřímné a neodpustí odlišnost. Příliš chytrý nebo méně tělesně zdatný jedinec může být vyloučen z kolektivu. Přitom se nemusí jednat o nápadné vyčnívání, spolužákovi se mohou vysmívat kvůli brýlím, nepadnoucí bundě nebo zastaralému typu telefonu. Co by v takové situaci doporučila psycholožka Pavla Koucká?
„Aktivně se zajímáme o to, co se děje. Nejde o to podrobit dítě křížovému výslechu, to rozhodně ne. Ale aktivně naslouchat, zajímat se, věnovat dítěti plnou pozornost, ne že u toho po očku sledujeme televizi. Pomůže dát mu najevo svou podporu, vymýšlet možnosti, přehrávat si ty situace. A učit dítě (nejlépe tak, že si na to přichází samo), jak se posměškům bránit s humorem. Případně můžeme dítě posilovat tak, aby si posměváčků nevšímalo,“ vyjmenovává možnosti rodičů v takové situaci.
Pokud jde spíše o „nezapadnutí do kolektivu“, můžeme dítěti pomoci navázat vztahy třeba tím, že mu povolíme pozvat si některé spolužáky domů, nebo můžeme vzít nějakého spolužáka s sebou na sobotní výlet. To vše samozřejmě po dohodě s naším dítětem, spolužákem i jeho rodiči.
Pokud nepřijímání kolektivem překročí určité meze a hraničí s šikanou, je vhodné po dohodě s dítětem navštívit třídního učitele, výchovného poradce nebo metodika prevence.
Špatné sociální zázemí
Školní sociální zázemí často nedosahuje potřebné úrovně. Dveře se nedají zavírat, teče jen studená voda, chybí ručník a mýdlo. Děti se mohou stydět nebo dokonce štítit toalety použít.
Děti se ve školách stydí, na záchod chodí raději až doma |
„Prostředí školních toalet je často velmi neútulné a nenabízí školákům dostatečné soukromí pro vykonání potřeby. Mnoho dětí pak ve škole nepije, aby nemusely na záchod, nebo odcházejí z výuky dříve, aby si mohly dojít až doma. Špatně řešené soukromí může vést až k poruchám soustředění nebo dehydrataci,“ uvádí PhDr. Jana Zapletalová, školní psycholožka.
I tady však mohou pomoci rodiče. Při zápisu mohou navštívit zázemí školy a zkontrolovat, zda je vše v odpovídajícím stavu. A pokud jsou děti ve škole již zapsané, mohou se pokusit navázat se školou na toto téma dialog a pokusit se prostředí vylepšit třeba přihlášením do soutěží specializovaných na toto téma.
„Samostatnou kapitolou jsou děvčata v období dospívání, která také trpí nevhodnými podmínkami na toaletách. Chtěly by tam mít přiměřené podmínky na svou hygienu, či možnost dopředu si na toaletách uložit své hygienické potřeby (jako vložky, tampony), aby si je tam nemusely několikrát denně nosit,“ zmiňuje ještě psycholožka Mária Tóthová-Šimčáková.
Kdy požádat o pomoc
Všechny problémy a stresy dítěte se dají s rodičovskou, případně odbornou pomocí vyřešit, důležité je hlavně naslouchat dítěti, abyste zjistili, když se mu přihodí něco nepříjemného nebo nečekaného. O stresových situacích pak pomáhá nadále mluvit, dívat se na ně z různých stran a pomáhat dítěti nalézt cestu k řešení.
„Všechny tyto problémy je též možné řešit se školním psychologem. Vhodné je to obzvláště, pokud se problémy táhnou již nějakou dobu a rodiče si nevědí rady,“ dodává na závěr psycholožka Pavla Koucká.
