Všechno se to semlelo na cyklistické dovolené u moře, kde jsme byli s partou kamarádů a kamarádek. Jsme taková partička už od střední a právě přítel mé sestry do naší party už od začátku patří. Nikdy ale mezi námi nic nebylo, máme jen oba rádi sport, kterému ovšem moje sestra neholduje, a tak byl její partner na dovolené bez ní.
Byli jsme ubytovaní v menším rodinném hotelu nedaleko od pláže, jezdili jsme na hvězdicové výlety do hor, ale taky jsme se chodili koupat, běhat nebo okouknout místní památky. Jezdíme tak už několik let a vždycky je to moc fajn.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Momentálně nejsem zadaná a ani nikoho nehledám, mám za sebou dost komplikovaný vztah, který skončil loni v zimě a vlastně jsem ještě ani nenašla odvahu hledat někoho jiného. Užívám si single život, nikdo mi do ničeho nekecá, nic mi nevyčítá a mám spoustu času pro sebe a své koníčky, mezi které patří právě i kolo.
Tyto dovolené s partou mám moc ráda právě proto, že se léta známe, nikdo nehraje žádné vztahové hry, prostě si jen užíváme krásné počasí, přírodu a vše, co nás baví. Taky samozřejmě ochutnáváme místní speciality i vína, protože to k dovolené prostě patří.
Může za to alkohol
A tak se stalo, že jsem jednoho večera potkala na procházce městečkem jednoho z kamarádů, shodou okolností právě partnera mé sestry, který mě pozval na skleničku do baru kousek od promenády. Byl takový ten nádherný večer, jaké mám u moře nejradši, pofukoval vítr, zapadající slunce zdobilo klidnou hladinu, odněkud hrála živá hudba...
Tak jsme si dali skleničku, pak další a pak ještě nějaké. Ani nevím, jak se to stalo, najednou jsme se procházeli po prázdné noční pláži, koukali na hvězdy a povídali si o všem možném. A pak se to stalo. Začalo to polibkem a skončilo vášnivým sexem, bylo nám jedno, jestli nás někdo může vidět, nebo ne, prostě zábrany šly stranou a fungovaly jen pudy.
Když jsem se ráno probudila ve svém pokoji a vzpomněla si, co se stalo, hrozně jsem se styděla, že jsem se nechala tak unést tím okamžikem. Ani na chvíli mě nenapadlo, že on by ten úlet mohl brát jinak než já. Jenže když jsem si zapnula mobil, našla jsem tam několik zamilovaných esemesek. Napsala jsem mu, že doufám, že to nikomu neřekl a že budeme dělat jakoby nic. Byl evidentně zklamaný, ale napsal OK.
U snídaně jsem se snažila mu vyhýbat, nereagovala jsem na jeho „psí oči“ a pak jsem si ho vzala stranou a zeptala se, co se děje. On vyhrkl, že konečně potkal lásku svého života, že doufá, že to mám taky tak a že až přijede domů, rozejde se s mojí sestrou a budeme spolu.
Chce se s ní rozejít
Krve by se ve mně nedořezal, popravdě jsem myslela, že omdlím. Vysvětlila jsem mu, že šlo o prázdninový úlet pod vlivem alkoholu a atmosféry a ať si od toho nic neslibuje, že ho mám ráda jako kamaráda, ale že s ním chodit nechci. Zeptala jsem se, jestli mají s mojí sestrou nějaké problémy ve vztahu, že jsem si ničeho nevšimla, a on přiznal, že to nějaký čas už není ono, hodně to mezi nimi ochladlo.
Hrozně mě to zdrtilo, máme se sestrou moc hezký vztah a doufala jsem, že aspoň ona je v partnerském životě šťastná, když mě to nevyšlo. Vím, jak moc na svém partnerovi lpí, někdy bych řekla až nezdravě. Navíc od ní vím, že se poslední dobou a zatím marně pokoušejí o miminko. Takže jsem si představila, jak on nakráčí domů a oznámí jí, že je jejich lásky konec a že miluje mě. Opravdu noční můra...
Snad díky tomu, že na mě koukal jak na svatý obrázek a hltal každé mé slovo, se mi podařilo ho ukecat, že nebude hned pálit mosty. Podala jsem mu to tak, že nejsem ještě po rozchodu připravena začít nový poměr, že potřebuju čas, kdy se dám citově dohromady, a že by měl ještě zkusit pracovat na svém vztahu, už proto, že jsou spolu tak dlouho a plánují rodinu.
Nakonec tedy uznal, že tomu všemu dá čas, a že nebudeme nikomu nic říkat (Ufff!) a že se uvidí do budoucna. Přesto se od té doby cítím jako v pasti, děsím se každého rodinného setkání a bojím se otevřít mail nebo SMS schránku, protože tam pravidelně nacházím vyznání lásky. Dokonce mi poslal do práce obří kytici s cedulkou „Ty víš od koho...“
Nikdy jsem se s podobnou záplavou citů ze strany chlapa nepotkala, ale opravdu k němu necítím víc než ke kamarádovi, takže je to pro mě dvojnásob nepříjemná situace. Bojím se, že se to provalí nebo že to on doma nakonec přece jen řekne, takže sestře se zhroutí svět. Ale ani já sama nevím, co s tím jeho citem dělat. Je to šílená situace.
Alena
Názor psycholožky čtěte na další straně.
