Také jste jako malá snila o tom, jak si jednoho dne obléknete nádherné svatební šaty s dlouhou vlečkou a načechraným závojem a předstoupíte před oltář ruku v ruce s nejdůležitějším mužem svého života – s tatínkem?
Neuměla jste si vedle sebe představit nikoho lepšího. Nikoho, kdo by vás víc miloval a lépe by vám rozuměl. Otec byl pro vás ztělesněním všeho, co jste si jen mohla přát. Byl tím největším hrdinou, odvážným a zároveň oddaným rytířem, milujícím ochráncem. Proto jste ho chtěla mít jen pro sebe. Možná byly chvíle, kdy jste v skrytu duše žárlila na maminku, neboť jí váš otec věnoval příliš pozornosti. Ne, že byste ji neměla ráda. Ale láska, kterou jste cítila k otci, byla na hony vzdálená té, kterou jste vnímala vůči matce.
Podobný ideál jaký ztělesňují otcové pro dcery, představují matky pro své syny, kteří v jejich náruči hledají lásku i bezpečí. Jde o naprosto přirozený vývojový proces, který skýtá základ našim budoucím partnerským vztahům a pomáhá nám budovat zdravé sebevědomí. Někdy se to ale může trochu zvrtnout.
Žena je obecně křehčí, takže muži mají vůči svým dcerám přirozený ochranitelský pud. Což je dobře, neboť dcera v otci vidí vzor, který hledá i ve svém budoucím partnerovi.
