V indickém Kasauli nakonec skončila destilérka.
Poznamenejme, že to není žebříček, který by byl sestavený s vědeckou precizností. Počítá pouze s těmi pivovary, které fungují dodnes, seznam však zahrnuje i kontroverze a zasahuje do nich i Česko.
Začneme však v Asii.
Asie Pivovar Solan (Indie), 1835
Nebude to přitom nekomplikovaný start, obtíže s hledáním zřejmých světových pivovarských rekordmanů ilustruje zdárně. Například soupiska portálu Vine Pair uvádí jako nejstarší asijský pivovar japonský Kiuchi ve městě Naka a jeho letopočet 1823. Jenže pivo se v něm ve skutečnosti vaří pouze od roku 1996, kdy se v zemi uvolnily zákony o výrobě piva a nabídla se i menším pivovarům. Od svého založení v roce 1823 do oné doby produkoval saké.
Od roku 1835 se vaří pivo v indickém pivovaru Solan, ve stejnojmenném městě. Jeho značka Lion Beer je nejstarším indickým pivem, dokonce i nejstarším asijským, a pije se dodnes. I dějiny tohoto pivovaru jsou však složitější. Pojí se se jménem Angličana Edwarda Dyera, který se do Indie vydal vařit pivo a whisky především pro tamní britskou komunitu. Pivovar založil nejprve ve městě Kasauli, již ve dvacátých letech devatenáctého století. Když se však město rozrostlo a pivovaru se začala nedostávat voda, přesunul pivovar do Solanu. Funguje v něm dodnes, jen jeho vlastnictví přešlo do rukou společnosti Mohan Meikin Ltd.
Mimochodem, pan Dyer se do alkoholových dějin Asie otiskl působivě, po přesunu pivovaru do Solanu totiž začal naopak v Kasauli produkovat whisky, tamní destilérka je rovněž nejstarší v Asii a svou značku vyrábí do dnešních dnů.
Mimochodem, nejstarším čínským pivním svatostánkem prošla i česká stopa. Pivovar ve městě Harbin v provincii Chej-lung-ťiang na severovýchodě země založil v roce 1900 Polák Jan Wróblevski, pojmenoval ho po sobě a pivo začal vyrábět pro ruské dělníky, kteří stavěli v oblasti železnici. V roce 1932 podnik ovládla skupina českých a čínských vlastníků, aby se po roce 1946 dostala pod kontrolu sovětských vlastníků.
