Jak se přihodí, že si česká spisovatelka zvolí za svůj nový domov právě Nizozemské Antily?
Po pravdě řečeno nevím, protože když já přiletěla na ostrov a tak nějak se tu usadila, spisovatelka ve mně teprve dřímala a posléze se začala probouzet.
Název ostrova Curaçao je pro našince exotický. Jak moc exotická připadáte vy místním?
Přímo tady se exotika odehrává a nikdo nikomu nepřipadá nijak víc "exotičtější" než jiný. Žíje tu přes čtyřicet národností v poměrném klídku vedle sebe. Každý sebou přiváží kousek "svého", a to vše se tak nějak dokonale splétá dohromady, tvoří zvláštní pohodový celek, umocněný dennodenním teplým podnebím. Samozřejmě nějaké problémy existují, ale klidně si to můžete pojmenovat malým pozemským rájem.
Nedá mi, abych se nezeptala na vaši jazykovou vybavenost. Jakou řečí se na ostrově hovoří?
Běžně se tu hovoří čtyřmi jazyky - papiamentem, holandštinou, angličtinou a španělštinou. Já nejsem žádný jazykový machr, mluvím jen tak, abych se domluvila. Nejraději španělsky a anglicky.
Já mám doma v květináči pažitku, za okny truhlík s pelargoniemi a u branky pnoucí růži. Jaké rostliny bych našla u vás?
Uvnitř v domě máme akorát umělé květiny a nanejvýš sušené. Vzhledem k tomu, že se tady rojí šílené množství komárů, bylo by pro ně čerstvé rostlinstvo akorát větším lákadlem. Stačí na Vánoce živý stromek a máme o extra komáří nadílku postaráno. Samozřejmě sprejujeme, zapalujeme svíčky odpudivky a zkoušíme vše, co kdo proti těmto krvesavům vymyslí, ale marně! Jsou neporazitelní! Dávno jsem si odvykla honit jednoho komára, který se objevil v pokoji, jak tomu bylo v Čechách. Pouze jeden komár v místnosti je skutečná výhra! Jinak venku roste pár palmiček a exotických rostlin. Co mne těší víc, že palmy vyrostly z peciček a poměrně rychle. Ráda bych si pořídila ještě banánovník, kokosovník a možná mangovník – pokud zbyde místo. Lákal by mne tamarind, jenže to je tak vysoký strom s rozrůstajícími se kořeny, že by nám vyvrátil domek. Ovšem sázení zatím zůstává na delší čas stranou. Máme fenku dalmatina a ta vyrve vše nové a ještě dělá po zahradě děsně velké díry. Svoje hrabací úsilí zvyšuje, jakmile jí nějaké veledílko zaházíme. Nu což, vlastně záslužná činnost, později tam něco zasadím.
Co českého na Curaçau nejvíc postrádáte?
Jelikož vlastníme báječný internet, tím se mnoho věcí dostalo ze seznamu. Člověk si nepřipadne vůbec odtržený od všeobecného dění v Čechách. Když se napojí, tak ví, co se kde událo, jak se mají přátelé a rodina, co se točí za filmy, vychází za knihy a jestli se dosud může cestovat sem tam či republiku napadlo nepřátelské tažení a hranice se navždy uzavřely. Co mi opravdu chybí, tak bohatá česká zeleň. Hluboké lesy, v nich houby, maliny, ostružiny, borůvky, bylinky na lukách.
A naopak, bez čeho se hravě obejdete?
Bez náledí, tak to mi opravdu nechybí!
Pokud by si kupříkladu česká rodina poprvé vybrala Curaçao jako zajímavou destinaci pro svoji dovolenou, co by je na ostrově okouzlilo? Kam by se měli rozhodně podívat?
Ostrov je malý, takže určitě každý zvládne okouknout víc míst. Kromě hlavních pláží a potápěčských míst doporučuji Národní park Shete Boca, kde najdete nezaměnitelné kouzlo přírody – mořskou vodu, která se prolíná a naráží na skaliska s neuvěřitelně dravým nábojem! Zkuste park Hofi Pastor, s několika trasami v přírodě a 800 let starým stromem či pštrosí a aloe farmu.
Liší se váš současný životní styl nějak zásadně od toho, jak by vypadal váš běžný den v Čechách?
Ano. Nikdo nikdy a nikam nespěchá! Tudíž ani já...
Jaká je na Curaçau průměrná teplota? Představuji si, že je u vás permanentní horko a vy na sobě máte plavky ráno, v poledne, večer...
Promenáduji se raději v šatech, v neustále přítomné teplotě kolem třiceti stupňů. Stoprocentně příjemné je vědět, že každé ráno (až na opravdu ojedinělé výjimky) bude svítit slunce. Velká vlhkost vzduchu je ale ubíjející a rychle unavuje. Nejlépe je tedy tak kolem sedmé večer, kdy slunce zalehne a noc ovlaží vítr nebo déšť. Přes den většinou ani nekápne!
Už jste některý ze svých příběhů situovala právě na Curaçao, nebo pro svoji tvorbu spíše využíváte znalosti českého prostředí?
Curaçao jsem si již zvolila, ale "umřel" mi počítač, já nezálohovala a rozdělaný námět byl nenávratně fuč. Každopádně se k ostrovu vrátím, jak současným tématem, tak třemi příběhy zasazenými do období příjezdu Španělů a ostrova jako centra obchodu s otroky. Možná se i přemluvím k napsání nějakého průvodce. Ovšem velmi ráda píši momentálně o českém prostředí, asi proto, že jsem od něho tisíce kilometrů vzdálena.
Dáváte ve svých románech přednost současnosti, či se necháváte inspirovat historickými tématy?
Píši ráda jak ze současnosti, tak z historického prostředí. Jde hlavně o nápad a chuť dílko psát.
Je v našich dějinách nějaké období, kam vaše literární hrdiny posíláte žít obzvláště ráda?
Posílám je kamkoliv, kam mne zrovna napadne. Tam se s dobou musí poprat sami. Nejraději 15. a 16. století.
Jak moc vás dovede pohltit právě psaný příběh?
Pohlcuje mne jako film, který si několikrát přehrávám v představách. Jakmile je dílko doděláno, příběh padá mezi okoukané a nějaký čásek o něm nechci ani slyšet.
Nebojíte se, že vám dojde inspirace?
Ne, nápady se zatím úplně nenásilně samy hrnou...
Jak často si dopřáváte dovolenou v Čechách?
Snažím se jezdit do Čech jednou ročně. Víckrát to bohužel není možné. Kdyby měl člověk křídla, šlo by to častěji. S dcerkou bychom létaly jako divé!
Mají vaše návraty lenošivou náplň dlouhých hovorů s příbuznými a přáteli, nebo jste akčnější – kupříkladu výletový typ?
Rozhodně si ráda popovídám s přáteli, ale zároveň je krásné si někam zajít a někam se podívat. Letos jsem měla možnost poprvé vidět Beskydy a doslova mne očarovaly! Zároveň se celý rok moc těším na návštěvy velkých domů s knihami v Praze. A ani antikvariáty si nenechám ujít. Tam si skutečně libuji a prohlížím skoro všechny regály! Kaktusů je v Karibiku rozhodně víc než knih.
Můžete na závěr prozradit, co právě teď píšete?
Právě nyní jsem ponořena do psaní příběhu o zazděné Kateřině, kterou muž takto odsoudil za nevěru. Jde o skutečnou událost z českých dějin. A aby toho nebylo málo připravuji malého zahradníka a vymýšlím fantasy příběhy pro děti, s detektivní zápletkou, humorem i hororovým nádechem současně.
| Spisovatelka Petra Nachtmanová se narodila 9. listopadu 1972 v Děčíně. Od roku 2001 žije s partnerem a dcerkou na ostrově Curaçao v Nizozemských Antilách. Je členkou české sekce autorů detektivní literatury AIEP a členkou International Board on Books for Young People (IBBY) – Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu. Mezi její koníčky patří psaní, fotografování, hudba a filmy. Píše romány (S tebou mě nebe nebaví, Marián a džbán sněžníků), povídky pro dospělé i pro děti, divadelní hry (Dobře parkující kočka) i poezii. V srpnu jí vyšel ve vydavatelství Akcent milostný historický román Utajené polibky a románek Líbání ve větru. Přehled její tvorby najdete na zde. |
