„První dva dny prostě nedokážu fungovat,“ popisuje pětadvacetiletá Magdaléna. „Za rok to je čtyřiadvacet dnů. To je skoro celý jeden měsíc, který proležím v posteli v bolestech,“ zdůrazňuje.
Někdy jsou lepší měsíce, jindy horší. V těch horších nezabírá ani největší dávka léků na bolest. „Chodím ohnutá, skuhrám a v noci mě často budí křeče. Mám problém nesténat bolestí, abych neprobudila přítele,“ popisuje nepříjemné každoměsíční obtíže.
Okolí na to sice ohledy brát může, ale ve společnosti, která funguje jako ta naše, si prostě ne vždy můžu dovolit zůstat tři dny v posteli.
