Na první jednání Občanského fóra s komunistickým premiérem ještě Václava Havla nepustili, na druhém si s Ladislavem Adamcem už potřásl rukou. A co bylo dál? Album; alespoň v premiérové epizodě Českého století.
Nejenže divákovi jména a postavy občas nedávají smysl (když představují coby člena první mise Občanského fóra Jiřího Bartošku, logicky čeká hercovu pravou tvář), ale hlavně v nich má zmatek. Dvě delegace, na každé straně jedna, rychlé seznamování a autorské jízlivosti – Klaus opraví Havla, který ho omylem nazve Volfem. Vůbec z Klause dělají trpnou figurku postávajícího ve dveřích.
České století: Poslední hurárežie: Robert Sedláček hrají: Marek Daniel, Jiří Lábus Hodnocení: 55 % |
Marek Daniel pokračuje ve zbytečné imitaci Havlova zajíkání a pokašlávání, naopak Jiří Lábus se chová rozumně. Nejde mu o vnější nápodobu Adamce, hraje prostě a přesně muže ztrácejícího půdu pod nohama, opakujícího „Nevím, nemůžu, netlačte na mě“ a vysvobozeného až rezignací. Totéž by se dalo říci o postavě Oskara Krejčího v silném podání Oldřicha Kaisera, kdyby obratnému loutkáři zákulisních nitek nevnutili tvůrci až operetně ďábelskou stylizaci.
Jak se točil seriál na Letné:
Vyjednávací epizoda plná taktických úvah a nekonečných porad – buď schůzuje skupina A, nebo skupina B, nebo obě dohromady – obsahuje i jiné laciné znaky. Například „áčko“ neboli muži revoluce se udržují ve stavu bdělosti pivem, kdežto „béčko“ čili aparátčíci utápějí vědomí soumraku své éry ve značkovém tvrdém alkoholu.
Fotogalerie |
Vcelku zručně je skloubena dobová manifestace na pražské Letné se záběry z dotočené tribuny, byť nejvíc, beze slova, na ní vyjádří výraz Aloise Švehlíka v roli Dubčeka. Jiný důkaz, že důležitější pro dramatizaci přehlídky politiků jsou schopní herci než dvojníci, dá Roman Luknár coby Marián Čalfa.
Potíž zůstává v tom, co České století provází od počátku a s každým dalším dílem sílí, totiž ve zjevné snaze „kořenit“ dějiny senzací. Tentokrát tvůrci žádnou z postav nesvlékli donaha, zato však úporně až úpěnlivě naznačují, že obnažují dosud netušená spiknutí za každým rohem, ač třeba Čalfova role v Havlově zvolení prezidentem je dávno známá.
Rekonstrukce sklonku roku 1989 je předposlední zastávkou novodobých dějin, příště zbývá rozdělení Československa. Třeba Klausův duel s Mečiarem nakonec vzkřísí zájem; minulý díl vidělo v hlavním nedělním čase 389 tisíc diváků.
