Pondělí hodně napoví, kdo od příští sezony nahradí Daniela Špinara na postu činoherního šéfa pražského Národního divadla. Ten den se totiž všichni oslovení tvůrci dostaví se svými koncepty k pohovorům s ustanovenou komisí.
Ta bude vybírat ze čtveřice ostřílených divadelníků. Respektive pětice, protože režiséři Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka pracují v duu. A právě tandem SKUTR má podle iDNES.cz největší šanci stát se nástupcem končícího Daniela Špinara. Rozhodnutí komise bude veřejnosti oznámeno počátkem čtvrtého listopadového týdne.
 |
Konec současného šéfa přišel koncem srpna jako blesk z čistého nebe. Výrazný režisér za důvody svého odchodu označil problémy s ředitelem Národního divadla Janem Burianem i nemožnost nadále prosazovat vlastní nápady.
Z jeho slov ale mimoděk čišela unavenost, možná i vlastní pocit vyhoření či potřeba řešit osobní záležitosti. Špinar tedy v Národním divadle nekončil proto, že by s jeho prací byl někdo nespokojen.
Bylo by proto logické, aby jeho nástupce pokračoval v nastaveném směru. Jinak by vedení Národního divadla popřelo samo sebe a své rozhodnutí z konce roku 2014, kdy tehdy mladého rozzlobeného režiséra na zásadní post vybralo.
Režiséři a dramaturgyně
Duo SKUTR tvoří Špinarovi vrstevníci, on sám je spolu s Janem Mikuláškem či Petrou Tejnorovou počítal do okruhu stálých spolupracovníků. Skutři za jeho šéfování přivedli na pódium první scény Krvavou svatbu a především Kytici, která patří mezi nejpopulárnější činoherní kusy současné nabídky.
V Národním divadle jsem byl na obtíž. Daniel Špinar o svém odchodu i osobních mstách |
Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka tedy složité prostředí Národního divadla důvěrně znají, stejně jako jeho herecký soubor. Mají zkušenosti s vedením středně velké scény, v pražském Divadle v Dlouhé působí čtvrtým rokem.
V neposlední řadě je jejich velkou výhodou práce v tandemu, kterou přirovnávají k třicetiletému manželství. Tenata výrazně manažerské pozice by si jistě dokázali vyváženě rozdělit a lépe se s ní popasovat.
Neznamená to ale, že by ostatní uchazeči byli jen do počtu. Zajímavou volbou by jistě byla i současná ředitelka pražského Divadla X10 Lenka Havlíková. Ta už (stejně jako v ústeckém Činoherním studiu či brněnském HaDivadle) v Národním divadle působila jako dramaturgyně. Dokonce deset let, takže zdejší specifika zná ještě důvěrněji než SKUTR.
Havlíková se poslední roky věnovala svému divadlu. Původně okrajový soubor, na který svého času do Strašnického divadla chodilo méně diváků, než bylo herců na jevišti, dokázala vypracovat v jednu z nejzajímavějších alternativních scén v hlavním městě. Divadlo X10 nyní obývá podzemí bývalého Domu uměleckého průmyslu v centru Prahy a doslova vibruje tvůrčím duchem.
Z podobně inspirativní líhně vyšel i slovenský režisér Marián Amsler. Stál totiž u založení Divadla Letí, jedné ze scén sídlících v pražské Vile Štvanice, která si za své krédo vybrala podporu původních českých her. Amsler vedle tvorby pro Letí působil i jako umělecký šéf HaDivadla a bratislavského Divadla Astorka. Nyní učí na bratislavské VŠMU a české publikum naposledy zaujal režií Bowieho muzikálu Lazarus.
O generaci starší je divadelní matador Ivan Krejčí, jeden ze strůjců oceňovaného ostravského zázraku Komorní scéna Aréna. Krejčí, který byl až do letošního května předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, se už o post šéfa činohry Národního divadla jednou ucházel. Podle posledních zpráv však na vlastní žádost z aktuálního výběrového řízení odstoupil.
