Přípravy jsou v plném proudu. Nesmí chybět pivo, koláče, máčená buchta do jitrnic, dokonce kapela nebo snad kilo česneku k naloupání. U nás se ještě zabíjí, takže buď brzo ráno, nebo večer před akcí musí čtyřčlenná parta čuníka porazit, vykrvit a vyvěsit. To obnáší nemalé množství námahy a zkušenosti.
Řezník Hartman se ničeho nebojí a dělá svojí práci profesionálně. Než se stopadesátikilové prase může nechat do rána na háku, je třeba za pomoci kalafuny a zvonků (nástroj pro řezníky) odstranit štětiny. Pak se vyvrhnou vnitřnosti, oddělí hlava.
Vnitřnosti jdou z velké části do guláše. Pro další zpracování jsou však důležitá střeva. Tenké střevo se musí připravit na druhý den, aby se mohly plnit jitrnice a jelita.
Vaří se od rána
Od rána, ještě než přijdou hosti, se vaří ovar, guláš už je hotov a někde za rohem se slévají kroupy. První hosti dostávají za úkol nakrájet sádlo, aby se mohlo nechat vyškvařit, ti šikovnějších z nich se dokonce nezraní.
Zkušené pařmenky s padesátkou na krku, pro něž je toto zabijačka minimálně sto dvacátá, zůstávají a táhnou to takříkajíc do rána.
Mezitím dorazí kapela a první várka ovaru. Naráží se sud a zábava začíná. Z hladu se přejíme ovarem, ti schopnější z nás se neopaří. Řezník už mele směs na jitrnice, jiní loupají další a další česnek. A pak přichází úkol pro zručné dívčiny. Našpejlit střeva a následně plnit dokonale dochucenou směs na jitrnice.
Směs se na poslední chvíli zalije vývarem a jde se na to. Jitrnice, na ty já se těšívám nejvíce. Z toho, co zbude, se udělají výslužky do pekáčků.
S hosty přibývá sladkostí
Kapela do toho vyhrává Hop trop, nebo Wabi Ryvolu, pije se nejen pivo, okolo běhají děti od dvou do patnácti let a čím více přibývá hostů, přibývá i množství sladkých zákusků.
Nejsou to jen koláče. Mohou to být nejrůznější lité buchty, mřížkované tvarohové kapsy nebo dokonalé kremrole. Je jedno čím guláš a ovar proložíte, někdo si v mezičase dá panáka, někdo buchtu. No a někdo obojí.
Ovar, jitrnice a prejt. Řezníci během mrazivé neděle oslavili svůj svátek |
S pokročilým večerem se rozrůstá i kapela. A co byla původně čtyřčlenná partička o base, kytaře, bendžu a zpěvákovi, je najednou horda kytar, houslista, harmonikář a zpěváků se už nejde dopočítat.
Místní muzikantské legendy se předhánějí, kdo umí víc slok k té či oné písničce a člověku se ani nechce věřit, že celodenní repertoár country písní hrají z patra, bez jediného papíru.
Zkušené pařmenky s padesátkou na krku, pro něž je toto zabijačka minimálně sto dvacátá, zůstávají a táhnou to s kapelou takříkajíc do rána. Pětadvacetileté mladé bezdětné odchází zívajíce domů kolem půl dvanácté.
Takže to máme zabijačku opravdu třídenní. Už aby byla ta pandemie za námi, abychom opět mohli propařit celou noc, nebo si jen tak připít s kamarády nad ovarem. Ať už je nám pětadvacet, padesát, nebo pětasedmdesát.
Takto slaví řezníci svůj svátek:
2. prosince 2019 |
