Od montovny k mozkovně. Takový je plán vlády pro Českou republiku. Důsledkem je ovšem úbytek studentů učňovských oborů, mezi nimi také oboru řezník-uzenář, kvůli čemuž se tradiční české řemeslo pomalu vytrácí.
České republice chybí až pět tisíc řezníků, odhadují odborníci. V současnosti u nás přitom nejsou ani tři tisíce zpracovatelů živočišných produktů se zaměřením na řeznickou profesi.
Data Státní veterinární správy jich hlásí konkrétně 2 752. „V posledních letech zájem o učňovské obory spíše klesal a ani řezníci a uzenáři nejsou výjimkou,“ potvrzuje technolog rodinné firmy Maso-Profit František Kopal.
Řemeslo nad vodou drží zejména rodiny, které si řeznickou tradici předávají z generace na generaci. Možnost vyučit se řezníkem nabízí čtyřiadvacet škol v České republice, zájem dlouhodobě klesá.
Vymírající obor může zachránit jedině nová vlna studentů se zájmem o řeznictví. Žáci si školy vybírají i podle možností budoucího uplatnění, které jim soukromé firmy nabízejí již při studiu.
Praxi pro učně už od prvního ročníku. Firmy tím posilují jejich věrnost
„Naši žáci mají možnost vykonávat placený odborný výcvik již od prvního ročníku na většině pracovišť firmy Maso Uzeniny Polička. Každý druhý týden mají žáci prvního ročníku praxi šest hodin, druhého a třetího pak sedm hodin denně,“ říká Lubor Havlík, vedoucí odborného výcviku na Střední odborné škole a středním odborném učilišti Polička. Zároveň doplňuje, že spolupráce s největším tuzemským zpracovatelem hovězího masa přinesla škole vzrůstající přízeň studentů.
Zaměstnavatelé v řeznických oborech se snaží přilákat novou vlnu řezníků neustálým zlepšováním pracovních podmínek svých zaměstnanců i nadstandardními výhodami.
„Naše firma jim nabízí dotované obědy, motivační příplatky, třináctý plat, penzijní připojištění a další benefity. Pro některé máme i podnikové ubytování,“ uvádí personální ředitelka společnosti MU Polička Markéta Uttendorfská.
Nových řezníků je málo, tradice vymírá i na vesnici
Nově vyučení řezníci současnou českou poptávku nedokážou vykrýt. „Celý obor zpracování masa drží především generace dnešních čtyřicátníků. Svou roli hraje také pokračující automatizace,“ přemítá Kopal z Maso-Profit. Jakmile však tato generace odejde, dost možná s ní odejde i řeznická tradice.
Za posledních několik desítek let se výrazně změnila také situace na vesnicích. Řemeslo totiž vymírá i tam.
„Lidé už nemají doma na dvorku prasata a další zvířata. Dřív je měl doma prakticky každý a řezník byl populární,“ vzpomíná mistr a učitel z Ústí nad Labem Jan Málek, který na platformě YouTube provozuje řeznický kanál Mistr Málek.
Podívejte se, jak Jan Málek ukazuje například domácí výrobu trampského cigára:
Původně ho využíval pro potřeby svých studentů, kteří v počátcích pandemie covidu-19 postrádali praxi. Kanál však rychle nabral na popularitě a začíná ho sledovat širší veřejnost.
Lásku k oboru našel v době lockdownu také Petr Čtvrtníček, který se začal věnovat domácímu řeznictví a uzenářství, a snaží se zvýšit povědomí o tomto řemeslu.
