Slyšela jsem, že se necítíte úplně dobře...
Naštěstí nic závažného, bude to jen virózka.
Vaše děti se nedávno musely vrátit ke školním povinnostem, jak to zvládají?
Všichni samozřejmě křičeli, že nikam nepůjdou... Ale moje děti nejsou už tak úplně děti. Nejstarší dceři je devatenáct, prostřední bude osmnáct a nejmladšímu synovi je čtrnáct. Takže tam je ten přístup k začátku školního roku už trochu jiný. Jejich i můj. Nejsou to děti...
Každý den ráno ležím hodinu ve vaně, tam snídám, přemýšlím si a teprve pak se odvažuju vykročit do normálního světa.
