Patřím mezi ty ženy, které místo aby si užívaly mládí, svobody a volnosti, tlačí kočárek, kojí, v noci vstávají k miminu a starají se o rodinu a domácnost.
Manžela jsem poznala, když mi bylo něco málo přes dvacet, jemu nebylo o moc víc. Začali jsme spolu chodit, po půl roce se kamarád, se kterým bydlel v pronájmu, odstěhoval a jeho místo jsem obsadila já. Těch pár měsíců, než jsem otěhotněla, bylo asi nejhezčí období, které jsme spolu kdy prožili.
První nevěra už během těhotenství
Přišla jsem do jiného stavu a mé těhotenství bylo rizikové, ani jsme nezvládli se vzít. Svatbu jsme měli až tři měsíce po narození dcery. Dodnes lituji, že jsem na ni kývla, ještě před ní jsem se totiž dozvěděla, že mi byl nevěrný. Zatímco jsem ležela dlouhé měsíce v nemocnici a snažila se donosit naše dítě, on si užíval s kamarády a vyspal se s jinou. Pochopitelně mi to jedna dobrá duše donesla. On mi sliboval modré z nebe, když mu odpustím, dušoval se, že to byl jen úlet, že to bylo poprvé a naposled, miluje jen mě… A já mu uvěřila.
Narodila se nám dcera, na rozdíl od těhotenství byl porod naprosto v pohodě. Holka byla donošená, zdravá a brzy nás pustili domů. Prvních několik měsíců bylo dost náročných. Než jsme se všichni zaběhli, nějakou dobu trvalo. Ale budiž ke cti mého muže, že se mi snažil pomáhat. V dceři se viděl a i během dalších let se jí hodně věnoval. To já jsem plnila roli přísného rodiče, který trvá na dodržování pravidel, zakazuje a trestá. Tatínek naopak všechno dovolil i přes maminčin zákaz. Není tedy divu, že mě dcera občas obešla a šla rovnou za tátou. Dceru pochopitelně miluji a věřím, že i ona mě, ale táta je pro ni bůh.
S dcerou to umí
Manžel byl skvělý otec, ale mizerný partner. Manželská věrnost mu prostě nic neříkala. Přesně jak mi řekla moje máma, když se dozvěděla, že mi byl v těhotenství nevěrný. Zahne jednou, odpustíš mu, zahne podruhé a bude od tebe čekat to samé. A běda, pokud opět odpustíš, bude se to opakovat neustále dokola. Naši mi tenkrát nabídli, že se o mě i o dítě postarají, když před svatbou vyplula na povrch jeho nevěra. Ale já věřila, že to bylo opravdu poprvé a naposled.
Napište svůj příběh i vyPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Už ani nespočítám, kolik žen měl manžel během našeho manželství. Pochybuji, že vím o všech. Nevím, jestli mám nějaký šestý smysl, ale vždy, když na to došlo, jsem to nějak vycítila. A on ani nezapíral. Asi si myslel, že když se přizná, nasype si popel na hlavu, budu já shovívavější a snáz mu odpustím. Odpustila jsem mockrát, zpočátku to bylo kvůli tomu, že jsem ho milovala, nedovedla jsem si představit, že bychom už spolu nebyli.
Později to ale bylo kvůli dceři, s manželem na sobě byli hodně závislí, nechtěla jsem ji připravit o to, že by tátu denně neviděla. Proto jsem nejspíš tolik let vydržela. Ale i mně došla trpělivost. Manželovi jsem po jedné z jeho avantýr řekla, že už nemám sílu s ním dál být a podala jsem žádost o rozvod. Nedělal problémy, naštěstí měl v sobě tolik slušnosti, že jsme se mohli na tom, jak to bude dál s naší dcerou, alimentech i vypořádání majetku, v klidu domluvit.
Dcera chce žít s otcem
Zůstaly jsme s dcerou v našem bytě, exmanžel se odstěhoval. S dcerou se pravidelně vídal, často i mimo domluvené dny. Ovšem můj vztah s dcerou není vůbec dobrý. Dává mi za vinu, že táta s námi není. Pochopitelně jsme ji ani jeden do problémů s nevěrami nezatahovali. Nikdy jsem o jejím otci před ní špatně nemluvila. Oba jsme jí řekli, že už spolu nechceme žít a rozvod považujeme za jediné řešení. Je jí čtrnáct a mě považuje za tu špatnou a otce za toho, komu bylo ublíženo. Mluví se mnou na půl pusy, s ničím se mi nesvěřuje. Když ji ale slyším telefonovat s tátou, je samý smích, úplně jiná než se mnou.
Nedávno jsem se s ní snažila promluvit, probrat s ní celou naši situaci. Ale ona mi řekla, že by chtěla radši bydlet s tátou a on by to prý chtěl taky.
Andrea
Názor odbornice najdete na další straně.
