Názor odbornice: Přemýšlejte o střídavé péči
Vážená Andreo! Oceňuji vás za to, že s pubertální dcerou neprobíráte příčiny rozpadu vztahu s jejím otcem. Je to od vás zralé a dospělé jednání, cokoli jiného by bylo špatně. Dcerka vás potřebuje oba dva, pro dítě je nesmírně obtížné, má-li jednoho rodiče zavrhnout. Nicméně vás tento přístup možná dostal do situace, kdy vám dcera klade rozpad manželství za vinu. Zůstala ve vaší výchově, s otcem se sice vídá, ale chybí jí.
Když nad vaší situací uvažuji, nepřijde mi úplně scestné rozšířit podíl otce na výchově dcery. V současné situaci je totiž otec ten zábavný, nevyžadující plnění povinností, nelpějící na dodržování pořádku, pravidel… Takový je žel efekt svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů. Naproti tomu střídavá výchova (a nyní opravdu netvrdím, že se jedná o nějaký zázrak, má své mouchy a taky jich není málo) umožňuje rovnoměrnější rozprostření mezi rodiči. Oba donutí, aby ve svém čase s dítětem nastavili nějaká pravidla společného soužití, aby se snažili o plnění povinností. Jeden rodič tak není jen za odměnu a pro zábavu.
Proč tedy neotevřít diskusi s bývalým manželem o změně typu péče o dceru? Měli byste se primárně dohodnout vy dva, není moc šťastné, když necháte o těchto záležitostech rozhodovat (za vás dospělé) dítě. Avšak vám je jasné, že dcera by o rozšíření výchovy směrem k podílu otce stála. Váš čas s dcerou by se tak sice umenšil, avšak umožňoval by vám si naplánovat, jak byste si jej společně mohly užít. Nebyla byste tak pouze v roli vymahačky plnění povinností. A to je, co s dcerou nyní potřebujete. Zažívat spolu i to pěkné, nebýt v jejích očích jen za drába. Naproti tomu by se otec dívky ocitl v situaci, kdy by po své dceři musel chtít, ať si po sobě umyje hrnek či uklidí pohozené oblečení. Možná poprvé v životě, o to cennější by taková zkušenost mohla být.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co má Andrea dělat? Hlasujte na další straně.