Poradna: Syn bývá tak zabraný do hraní, že zapomíná chodit na záchod

Chtěla bych se poradit ohledně občasného pomočování našeho osmiletého syna. Je už čas obrátit se na odborníky, nebo mu máme ještě dát čas? Čtenářka Martina poslala dotaz do rodinné poradny.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Toníkovi je osm let, ve škole zvládá všechno bez problémů jak s učivem, tak s ostatními dětmi. Je o také velmi zapálený sportovec, baví ho zejména fotbal a florbal. A právě v zápalu hry se mu občas stane, že úplně zapomene na svoje potřeby (na malou, ale občas i na velkou) a pak se žene na záchod na poslední chvíli. Občas bohužel doběhnout nestihne. Stává se to taky třeba při sledování televize, zkrátka když je do něčeho hodně zabraný.

Rodinná poradna

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na [e-mail] s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Snažíme se mu s manželem vysvětlovat, že to nemůže nechávat takhle na poslední chvíli. Není to přeci pro jeho tělo zdravé, navíc pokud by se to stalo mimo domov, tak už mu nebude zbývat čas najít záchod a doběhnout na něj.

Občas se Tondovi stane, že se počurá i v noci, ale ani mokré pyžamko a prostěradlo ho nevzbudí a spí takto až do rána, kdy je pak úplně prochladlý. V noci také docela často navštěvuje naši manželskou ložnici s tím, že se u sebe v pokojíku bojí, nebo že se mu zdál nějaký ošklivý sen.

Máme se synem navštívit odborníka, anebo mu ještě dát čas na dozrání těchto dovedností? Případně na jakého odborníka bychom se podle vás měli obrátit?

Děkuji za radu
Martina

Odpověď odborníka: Navštivte se synem dětského lékaře

Dobrý den paní Martino, obtíže s denním a nočním pomočováním objevující se po 5. roce života jsou shrnovány pod diagnostickou jednotku enuréza. Ta se potom dále dělí podle toho, zda obtíže jsou organického původu, tedy vysvětlitelné tělesnými problémy a měl by je řešit dětský lékař, případně urolog, a na neorganické neboli psychogenní, které vznikají na podkladě působení psychického stresu a měl by je řešit klinický psycholog. K tomuto rozlišení by vám měl pomoci ošetřující dětský lékař, který by měl vyloučit možné somatické, neurologické příčiny a případně vám doporučit psychologické vyšetření.

Mgr. Petra Domkařová

Obtíže syna bych nepodceňovala, i když se nemusí jednat o nic závažného a problém může být důsledkem nezralosti v této oblasti. I tak je třeba jej řešit a syna vést k tomu, aby se obtíže kompenzovaly. Píšete, že syn sportuje a že se mu „trable“ s vyměšováním stávají i na veřejnosti, což by u něj mohlo vyvolávat pocity studu a zahanbení především v situacích, kdy by byl svědkem někdo ze širšího sociálního okolí. Problematické se v tomto mohou stát školy v přírodě, sportovní soustředění, školní výlety atd.

Současně píšete, že syn k vám v noci chodí do ložnice, což by zase mohlo ukazovat na zvýšenou úzkostnost, která může mít různé příčiny (stresující události v rodině nebo v blízkém okolí, prožitek smrti někoho blízkého, případně i domácího mazlíčka, ale i nadměrná zátěž ve škole, v dětském kolektivu, nebo třeba i sledování filmů s obsahy smrti, nebezpečí atd.). Úzkosti mohou i nemusí být podkladem problémů s vyměšováním, zde především nočním pomočováním. Děti těžko popisují, čeho se bojí, ale často dokáží svůj strach namalovat jako nějakou obludu, příšeru, kterou mohou pojmenovat a potom o ní mluvit - kde se vzala, co dělá atd. S nakreslenou obludou se dá potom i lépe vypořádat (třeba roztrhat), než s obludou, kterou jenom někde tuší.

Enuréza souvisí s psychikou i s geny, pomůže režim

Pro synovy obtíže můžete hodně učinit, když k jeho problému budete přistupovat s pochopením, bez odsuzujícího a trestajícího postoje. Zároveň se budete snažit o nácvik správného vyměšování. Mělo by dojít k upravení pitného režimu, aby nebyl větší přísun tekutin v podvečer, v noci budit na toaletu. Využít je možné tzv. enurektický alarm, který dítě vzbudí při prvním úniku tekutiny do prádla a dítě si dojde na toaletu. Dítě by se mělo naučit včas rozpoznat plnost močového měchýře a potřeby odejít na toaletu. V prvním kroku je však nutné zjistit příčinu obtíží a od toho potom odvíjet následné intervence. Prvním krokem by tedy měla být konzultace a vyšetření dětským lékařem.

Přeji brzké rozuzlení a vyřešení obtíží.

Petra Domkařová, psycholožka centra Modré dveře