Svoji babičku miluju, ale její výchovné metody jsou mírně řečeno otřesné. To není jenom můj výmysl, důkazem je i celá rodina rozhádaná kvůli penězům. Babička sice s oblibou říká, že jí na penězích nezáleží, ale z mé tety i otce vychovala krkouny, kterým šlo o peníze vždycky v první řadě. I já si z dětství pamatuju, jak mi cpala peníze, i když jsem o ně absolutně nestála, protože mi bylo trapné brát si je od babičky, která už tehdy byla v důchodu. Raději jsem si je vydělala sama výpomocí u sousedů nebo později hlídáním dětí, a pak si peněz taky o to víc vážila. K tomu mě vedla moje máma (s tátou se rozvedla, když jsem byla ještě malá) a vedu k tomu i svoji dcerku.
Rodinná poradna |
Babičku mám ale hrozně ráda, věnovala mi opravdu velký kus svého života, spoustu péče a lásky. Vyvařovala mi, brala mě na chatu, starala se o mě, když jsem byla nemocná a máma musela do práce. Proto chci, aby se stýkala i s mojí dcerkou, které bude brzy deset let. Chodíme za ní pravidelně a občas tam Verunku s babičkou na pár hodin nechám a jdu jí nakoupit, zaplatit složenky atp., protože babička už některé věci moc nezvládá.
Jenže už vidím, že babička plete Verunce hlavu se svým přístupem k penězům. Pokaždé jí dává nějaké peníze - nejdřív to byly drobáky do kasičky, ale stupňuje se to. Když jdeme do krámu spolu, furt jí chce něco (i dost drahého) kupovat, i když k tomu není žádný extra důvod jako narozeniny nebo vysvědčení. My s manželem se přitom snažíme dceři vštěpovat, že dárky se nedostávají jen tak a za nic, jakou mají peníze hodnotu i to, že si za ně všechno v životě rozhodně nekoupí. Já babičce vždycky říkám, jak to máme doma nastavené my a prosím jí, aby to respektovala, ale osoba ve věku přes osmdesát let už se asi těžko změní, navíc už má slabší paměť. Naposled jsem ji přistihla, že nabízí Verunce peníze jako útěchu - Verunka jí vyprávěla, že její tým prohrál florbalový turnaj a babička jí za to dala stovku. Jakmile jsem se to dozvěděla, tak jsem si s Verčou promluvila a ta pak šla peníze babičce vrátit s tím, že to není náplast na bolest.
Začínám se ale bát, jestli pravidelné návštěvy u babičky nepodkopávají naší domácí výchovu. Nechci, aby Verča lpěla na penězích jako můj otec, nic dobrého mu to v životě nepřineslo. Zároveň ji nechci od babičky odstřihnout, babička má z našich společných návštěv vždycky velkou radost a vidím, že jí to zlepší náladu.
Klaudie
Odpověď odbornice: Babičce i dceři vysvětlujte svůj postoj
Dobrý den Klaudie, po přečtení vašeho příběhu je zřejmé, že je pro vás důležité vést dcerku k odpovědnému příjmu peněz a současně vám na vaší babičce velmi záleží, a zároveň od ní očekáváte respektování vaší výchovy. To je podle mého názoru zcela v pořádku. Je v pořádku trvat na svém způsobu výchovy i u příbuzných.
Chápu vaše obavy z toho, že by přístup babičky mohl dceru negativně ovlivnit. Zde je možnost téma otevřít a probrat to s ní, říci mínusy, které v tom shledáváte a vyzdvihnout i pozitiva. Například, že nechcete přijít o kontakt s babičkou.
Nevzdávejte nastavování hranic a vymezte případy, kdy může babička vaši dcerku penězi nebo koupeným předmětem odměnit. Tyto hranice by měla znát jak babička, tak i dcera. Ale jak sama píšete o věku a paměti své babičky, může být navrhované řešení velmi vyčerpávající a s menším procentem úspěšnosti.
V tomto případě bych doporučovala o problému mluvit s dcerou a zkusit jí vysvětlit i rodinnou historii a váš názor. Samozřejmě je ve věku, kdy se nabízené peníze i přes ustavičné vysvětlování těžko odmítají. Vidí za nimi třeba i vytoužený předmět, který si snadno může koupit.
Z dotazu je patrné, že s dcerou již komunikujete a probíráte hodnotu peněz, nebála bych se toho, že by neměla náhled, jak se peníze vydělávají. A v neposlední řadě jste stále hlavním vzorem pro dceru vy s manželem, kdy předáváte i nevědomky dceři své postoje a názory.
Nezapomínejte na svůj čas prožitý s babičkou, kdy jste byla malá a na hodnoty, které přesto teď vyznáváte.
Tereza Nováková, krizová interventka centra Modré dveře