Anetě je sedmnáct let, je jedináček a příští rok bude maturovat na škole zaměřené na cestovní ruch. Již od malička trávila některé víkendy, svátky a prázdniny na chalupě u babičky v podhůří. Své děti tam posílala občas i moje sestra, má kluka Dominika, který je o dva roky starší než Aneta, a dceru Darinu, která je o rok mladší než Aneta. Holky tak většinou trávily hodně času společně a Dominik často pobíhal po okolí s dalšími kluky z vesnice. Občas měli i nějaké společné akce - třeba táboráky, spaní pod stanem, výlety apod.
Rodinná poradnaTrápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.  |
Před týdnem jsem uklízela Anetě nějaké knížky do knihovničky a objevila jsem přitom její tajný deníček. Nedalo mi to a nahlédla jsem do něj. Zajímalo mě hlavně, jak si Aneta vede s klukama, protože o tom se mnou nechce skoro vůbec mluvit a vždycky mě odbyde tím, že zatím nic. V deníčku ale psala něco docela jiného.
Podle několika zápisů je až po uši zamilovaná do svého bratrance Dominika, už se to táhne od minulého léta a zatím ji to nepřešlo. Dech mi vyrazila poznámka, že na Velikonoce došlo k “dlouho očekávánému” polibku, když byl Dominik opilý. Jsem z toho dost znechucená, vztah mezi bratranci přeci není správný, nevím ani, jestli je to povolené. Zároveň se mi z těch zápisů zdá, že se tou zamilovaností Aneta dost trápí. Od polibku se s bratrancem neviděla, občas si prý píšou na Facebooku. A protože první pusa proběhla pod vlivem alkoholu, nemusí přeci ještě vůbec nic znamenat, Aneta jí ale podle svých zápisů přikládá dost velkou váhu.
Jsem teď strašně rozpolcená. Mám dceři říct, že o její lásce vím a snažit se jí domluvit? Nebo mám raději zavolat své sestře a poprosit jí, aby Dominikovi domluvila a nechala ho jednou pro vždy ukončit Anetiny naděje? Nechci ale vlastně, aby se o polibku někdo dozvěděl, ještě se jim za to budou u babičky na vesnici vysmívat a koukat na ně skrz prsty. Nedělat vůbec nic mi ale taky není po chuti, když vím, že se dcera trápí.
Jana
Odpověď odbornice: Nenarušujte dál dceřino soukromí
Dobrý den Jano, kladete několik otázek. Předně, přečetla jste si deník své dcery a nevíte, jak naložit s informacemi, které vás rozrušují. Napadá mě otázka, co vás vedlo k tomu tajný deník číst? Na jaké své otázky jste v deníku hledala odpovědi? Vaše dcera je ve věku, kdy tajemství může být součástí vývoje a ukotvování hodnot, jako například intimity, důvěry, blízkosti, víry v druhé aj. Přečtením deníku jste překročila hranici soukromí vaší dcery. Víte něco, co vaše dcera netuší, že víte.
Mgr. Kateřina Halfarová, psycholožka
Rozhodně bych nedoporučovala dále pokračovat v narušování soukromí vaší dcery. Spíše naopak bych začala cílit na znovunalezení hodnot mezi vámi jako například bezpečí a důvěry. Můžete začít u sebe. Zkuste si odpověď na otázky týkající se vaší komunikace s dcerou. Jaké to vlastně pro vás je, respektovat dceři její osobní soukromý prostor? Snadné, nebo se vám to dlouhodobě nedaří? Dozvídáte se informace o citech dcery spíše zprostředkovaně nebo se vám daří vytvořit tu a tam místo pro důvěrné a bezpečné sdílení? Doporučovala bych zapracovat na tématu komunikace a zkusit hledat možnosti, jak s dcerou budete moci sdílet i intimní osobní témata.
Připravte se však na to, že přirozeným projevem u dospívajícího je, že všechna témata sdílet nemusí. Dospívající potřebuje totiž zažívat pocity důvěry ve své kompetence, především od rodičů. Pokud dceři dáte najevo, že jste tu pro ni, že pro ni máte otevřený prostor pro diskusi a sdílení, když by cítila, že prochází nějakou těžkostí v životě, a zároveň jí sdělíte, že v ní máte víru, že situaci zvládne, tak je možné zvýšit pocit odpovědnosti za její chování a jednání.
K tomu, abyste mohla být dceři oporou, je potřeba mít jistotu víry, bezpečí a důvěry ve vašem vztahu. A tady vidím možné obtíže. Pokud si tajemství uchováte jen sama pro sebe, můžete riskovat, že vaše chování bude ovlivněno touto informací. Tudíž se pro dceru můžete stát nečitelná a nesrozumitelná. Možná to dceři v emočně vyhrocené situaci povíte. Pokud následně vaše dcera začne něco tušit, začne postupně docházet ke snižování důvěry ve vás a váš vztah.
Doporučovala bych tak najít čas na rozhovor s dcerou. Ideálně na neutrální půdě. Udělejte si příjemné odpoledne někde, kde to máte rády. Dceři situaci můžete popsat s tím, že to vnímáte jako svoje možné selhání, chybu, něco co se nemělo stát. Popište, co to s vámi udělalo, že víte, že jste překročila její hranice, že už to nechcete udělat, a z jakého důvodu to nechcete udělat. Zkuste spíše hledat řešení pro to, aby se taková situace nemusela opakovat. Ideálním východiskem je vaše společná domluva na tom, jak spolu o intimních a osobních věcech budete mluvit tak, aby ani jedné z vás to nenarušovalo vaše hodnoty, hranice a váš vztah. Takový rozhovor není jednoduchý, neb máme tendence začít rychle řešit a hodnotit rozhodnutí druhých. Vyplatí se zůstat u svých pocitů a prožitků. Co vy sama chcete a nechcete. Co se líbí Vám, i Vaší dceři. Pokud rozhovor zdárně zvládnete, ukážete dceři, že i chyba se může v blízkém vztahu objevit, ale může se o ní mluvit a je to řešitelná situace.
Zmiňujete ještě obavy, že nevíte, zda je vztah mezi sestřenicí a bratrancem povolený. Otočme Vaši otázku a podívejme se, co je zakázáno. Zakázaný nebo chcete-li trestný, je v České republice incest, což je sexuální aktivita mezi biologicky příbuznými v linii přímé, tedy mezi rodiči (prarodiči) a jejich potomky, případně mezi sourozenci navzájem. Je možné říci, že ostatní vztahy spadají do oblasti tolerance okolí či celé společnosti.
Kateřina Halfarová, psycholožka centra Modré dveře
