Výpověď bez udání důvodů podle Dombrovského nepatří ani mezi priority, po kterých by zaměstnavatelé nejhlasitěji volali. „Chápu ideu, že snazší výpovědi ze strany zaměstnavatele mohou pomoci rozhýbat pracovní trh, ale izolovaně to v tuto chvíli nedává příliš smysl.“
Dokonce se prý na základě zahraničních zkušeností ukazuje, že kdyby byla v pracovním právu zakotvená výpověď bez udání důvodů spolu s relativně vysokým odstupným, mohlo by to trhu práce naopak ublížit.
Výpověď bez udání důvodu je riskantní
„Už jenom ta hypotetická možnost, že zaměstnanci mohou dosáhnout ještě na vyšší odstupné, by mohla mobilitu paradoxně snížit, protože by ještě více lidí mohlo sázet na to, že se dočkají výpovědi bez udání důvodu s výrazně vyšším odstupným. A naše už tak velmi nízká pracovní mobilita by mohla paradoxně ještě klesnout. Takže to je dokonce v tuto chvíli i riskantní,“ varuje analytik pracovního trhu.
Podle něj se toto téma politizuje a jde o zbytečnou šarvátku. „Je to spíše nějaký symbol. Nemyslím si, že je to dobře načasované. A nemyslím, že je úplně šťastné řešit to právě teď.“
Které zásadní problémy má tedy český pracovní trh? Například je to nízká ochota procházet změnami práce. Lidé jsou konzervativní a upřednostňují dlouhodobě stabilní zaměstnání, přestože by v případě změny mohli mít vyšší plat.
Ale podle analytika pracovního trhu je hlavním problémem něco jiného. „Víme, že podstatná část lidí nemá příliš velké rezervy – nebo nemají dokonce vůbec žádné rezervy – pro případ ztráty nebo změny práce. Pětina lidí je úplně bez rezerv, další polovina lidí má rezervy maximálně na tři měsíce.“
Zvyšme příspěvek v nezaměstnanosti
„Je také nutno říci, že pomyslná povinná pojistka, povinné ručení, jak tomu říkám, pro případ ztráty práce – to znamená podpora v nezaměstnanosti, příliš nefunguje. Její výše je nízká a průběh čerpání je plochý a moc nemotivuje třeba k doplňování kvalifikace,“ konstatuje poradce ministra.
Řešením by tedy podle něj bylo v prvních dvou nebo třech měsících nezaměstnanosti státní příspěvek zvýšit. Současná výše je podle Dombrovského zcela nedostatečná. Lidé nemají našetřené rezervy a stávající dávky často ani zdaleka nepokryjí náklady na fungování domácnosti.
Výrazně vyšší podpora nezaměstnanosti v prvních dvou nebo třech měsících by pak podle něj měla rychleji klesat. Ale nesmí jít o izolované opatření. „Už v prvních dvou, třech měsících by to mělo být provázáno snahou vést lidi k doplnění kvalifikace nebo k nějakému dalšímu vzdělávání, pokud si nedokážou adekvátní práci najít na otevřeném trhu práce.“
„A toto všechno vlastně v tuto chvíli i z hlediska služeb poskytovaných ze strany úřadů práce, i když se nyní snaží reformovat, zatím příliš nefunguje. Nefunguje kariérní poradenství, vedení k tomu, co je potřeba se doučit pro dosažení adekvátní pozice v místě, kde člověk žije,“ míní Dombrovský.
A nejsou podle něj největším problémem Česka, které zásadně degradují domácí pracovní trh, uměle udržované nízké mzdy oproti Západu? „Rozhodně to souvisí se strukturou příjmů, protože mzdy českých zaměstnanců v posledních letech už opravdu nejsou příliš adekvátní hodnotě práce.“
Proč tomu tak je? Jak lze ještě zlepšit český pracovní trh? A jak se vlastně liší český pracovní trh od západního? I na to odpovídal poradce ministra práce a sociálních věcí Tomáš Ervín Dombrovský v Rozstřelu.
