Přestože má vegetariánství v Čechách více než stoletou tradici, získalo si jen velmi malou základnu příznivců. Vegetariáni u nás stále nesou nálepku podivínských "trávožroutů" ohrožujících své zdraví a nemají to v české společnosti vůbec jednoduché.
Kromě varování odborníků, že si bezmasou stravou přivodí zdravotní problémy, jsou zde i společenské překážky. Mají ztíženou pozici nejen v nemocnicích, v letadlech, ale ani běžné restaurace jim mnohdy nenabízejí více než jen smažený sýr. Rovněž skloubení stravování s rodinou bývá obtížnější, a chce-li vegetarián vést své potomky stejnou cestou, pravděpodobně dříve či později narazí.
Děti, jezte maso!
Z obavy o nedostatek výživných látek potřebných pro zdravý vývoj dětí čeští pediatři vegetariánskou stravu nedoporučují. Petr Wagner, biochemik, ze své dřívější praxe ve Fakultní nemocnici Bulovka a v motolské nemocnici tyto obavy vysvětluje tak, že lidské tělo potřebuje stravou dodat některé látky, jichž se vegetariánům nedostává.
Poukazuje na to, k čemu takový nedostatek vede: "Nejběžnější deficity jsou v oblasti vitaminů B2, B12, D, vápníku, železa, jódu, selenu, zinku. Nedostatek plnohodnotných bílkovin vede k poruchám imunitního systému a u dětí k poruchám vývoje mozkové tkáně. V nejtěžších případech až k atrofiím mozkové tkáně, poruchám kognitivních a vizuálních funkcí. Rubem vegetariánství je enormní zatížení organismu cizorodými látkami. Kromě notoricky známých pesticidů a herbicidů jde především o některé kovy, například kadmium."
Uvádí také konkrétní příklady: "Bohužel i ze své klinické praxe mohu doložit několik úmrtí dětí na totální rozvrat imunitního systému při tomto typu výživy. Rodiče byli vysokoškolsky vzdělaní, nicméně zcela neodklonitelní od ‚své pravdy‘," uvedl pro Britské listy.
K nevhodnosti vegetariánství u dětí se již před pěti lety vyjádřil i Prof. MUDr. Josef Hyánek, DrSc., který ve své odpovědi na otevřený dopis vyzývající k diskusi o vegetariánství tvrdí: "Vegetariánství není vhodné pro rostoucí organismus, tedy pro děti a adolescenty, natož pro těhotné." Vysvětluje dále: "Člověk se vyvinul ve všežravce, aby přežil, tak by se měl chovat podle toho a nedělat ze sebe živočicha o kategorii nižšího, tj. býložravce. Nejsme na to od přírody dostatečně vybaveni."
Maso stačí omezit
Společnost polarizovaná na vegetariány a jejich zarputilé odpůrce vede spory v různých rovinách, například ke které stravě je člověk anatomicky či fyziologicky uzpůsoben a vyvinut. Ztrácí se tím ale podstata skutečnosti, že už snížená spotřeba u nás nadměrně konzumovaných masných produktů má pozitivní přínos pro lidské zdraví. Tomáš Husák ve své knize Stop nemocem píše: "Kdybychom zcela přestali požívat živočišné potraviny, potom by se v průběhu let infarkt myokardu, tedy nemoc, na níž u nás umírá v současné době nejvíce lidí, stal tak vzácným, že by normální lidé ani nevěděli, co to je za nemoc."
Ať už k vegetariánství vedou etické důvody, tedy soucit se zvířaty, či u nás méně obvyklé náboženské pohnutky nebo ekologické a ekonomické důvody (vegetariánství je šetrnější k životnímu prostředí a klade nižší nároky na potřebnou rozlohu obdělávané zemědělské půdy), v posledních letech roste četnost zdravotních důvodů s tím, jak přibývá civilizačních chorob a autoimunitních onemocnění. Pročištěním střev od zahnívajících zbytků masa se obnovuje funkce imunitního systému a zlepšuje funkce mnoha orgánů, což může dle některých lékařů pomoci při léčbě různých onemocnění. Např. MUDr. Zbyněk Luňáček se v rozhovoru pro časopis Regenerace zmiňuje: "Myslím si, že kdo se začne stravovat vegetariánsky, má velkou šanci, že si prodlouží život. (...) Bude méně chodit k lékaři, méně si pobude v nemocnici, bude užívat méně léků."
Jasná odpověď?
Světově uznávaná Americká dietetická asociace vydala ve svém prohlášení 20. března 2008 jasnou odpověď na otázku, zda může vegetariánská strava zabezpečit dostatečnou výživu organismu: "Odpověď zní ano. Oba způsoby stravy, tedy jak vegetariánská, tak i nevegetariánská, mohou být zdraví prospěšné. Rozhodujícím faktorem je vaše potravinová preference v průběhu času. Výzkumy ukazují pozitivní vliv vegetariánství na zdraví. Obecně srdeční choroby, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a některé typy rakoviny se mezi vegetariány vyskytují méně než u nevegetariánů."
Proč je vegetariánství stále tak nepřijatelné pro českou veřejnost? Kromě obavy z poškozování vlastního zdraví bezmasou stravou také lidem nechutnají imitace jejich oblíbeného guláše z nezkušeně upraveného sójového masa. Vyrábí se mnoho napodobenin – vegetariánské párky, vegetariánské steaky apod., přitom původní vegetariánské pokrmy jsou daleko chutnější a pestřejší. Dalším důvodem averze Čechů k vegetariánství může být jejich zkreslená představa, že se jednoduše vynechá maso a zbudou jen buchtičky se šodó či smažený sýr.
Takový způsob stravy ale není zdraví prospěšným. Je zapotřebí vhodně kombinovat různé obiloviny s luštěninami, zeleninou atd. Není to jednoduché, a tak mnohé ke změně jídelníčku donutí až závažné či chronické zdravotní problémy, kdy se rozhodnou vzít své zdraví do vlastních rukou. Ani tehdy však nemusí být nutné uchylovat se ke striktnímu vegetariánství, je-li to pro dotyčného nepřekonatelné. Již samo omezení spotřeby masa může vést k výraznému zlepšení objektivního i subjektivního zdravotního stavu jedince. Výměnou řízku za falafel tak můžete udělat něco pro své zdraví i životní prostředí.
