Je hodnotná a přesvědčivá, protože byla systematickou meta-analýzou celkem dvaatřiceti studií, které zahrnovaly přes 1 700 lidí s psychickými poruchami. Ti se v rámci experimentů účastnili po dobu zhruba dvou a půl měsíce jednou až dvakrát týdně lekcí jógy, které trvaly od dvaceti do devadesáti minut.
A docházeli na ten typ jógy, která se soustředí na asány a jejíž kritéria tedy splňuje většina lekcí jógy, které jsou v západním světě dostupné. „Patří mezi ně například vyniasa, aštanga, lyengar, power jóga,“ napovídá na serveru CNN autorka studie Jacinta Brinsley z Univerzity Jižní Austrálie.
Škola dechu a Škola síly Škola dechu vám je průvodcem na cestě za zdravějším dýcháním. V jejím prvním dílu jsme vás naučili, jak si svůj dech otestovat, a dali tři užitečné tipy pro všední život, druhý díl vás naučil, jak cvičit sval, na který zapomínáme, bránici. Třetí pokračování přineslo zádrže dechu pro lepší využívání kyslíku, čtvrtý díl přinesl cvik na zvýšení vitální kapacity plic. Pátý poté nabídl cvik na dobré spaní. Vaší učitelkou posilování je poté Škola síly. Její osnovy a odkazy na všechny lekce najdete tady. |
Vědce zajímaly dopady cvičení na psychickou kondici účastníků a účastnic výzkumu. Závěry studie publikované v magazínu British Journal od Sports Medicine prozradily, že nejhůře si jóga poradila s depresí vycházející z posttraumatické stresové poruchy, u ní nevedla k vůbec žádnému zlepšení psychického stavu. Nižší účinnost měla i v případě depresí spojených s alkoholismem.
Naopak nejvyšší účinností se odměnila mužům a ženám čelícím bipolární poruše, úzkosti, schizofrenii a samotnému depresivnímu onemocnění. A platilo přitom, že čím více, častěji se jóga praktikovala, tím intenzivněji pomáhala. „Studie naznačuje, že čím víc jógu praktikujete, tím lépe. Ačkoli neznáme přesnou ’dávku’, kterou člověk potřebuje, ti, kteří si dali víc lekcí týdně, vykázali větší snížení depresivních symptomů,“ komentovala výsledky studie Laurie Hylandová Robertsonová, šéfredaktorka magazínu Yoga Therapy Today.
A autorka studie Jacinta Brinsley naznačuje mechanismus, jímž jóga může depresi snižovat.
Spojené benefity
Cvičení totiž zvyšuje oběh krve do mozku, zejména do oblastí, jako je amygdala a hipokampus, které hrají roli při kontrole motivace, nálady a našich reakcí na vnější podněty. „Víme, že cvičení dokáže účinně zlepšit mentální zdraví skrze řadu procesů a elementů, jedním z nich jsou endorfiny,“ vysvětluje Brinsely s odkazem na hormon štěstí. Dalším mechanismem je vliv jógového cvičení na centrální systém reakcí na stres, osa hypotalamus-hypofýza-nadledvinky, ale též její přínos pro lepší spánek. A nakonec též prospívá sociální interakce, kterou s sebou lekce nesou.
Leccos z benefitů nabízejí i jiné formy aktivity, fyzické cvičení, silové nebo kondiční, dechové techniky, meditace, včetně její moderní a trendy verze mindfulness. A i ty v minulých výzkumech prokázaly, že dokážou depresivní symptomy snížit. Prokázala to, jak doplňuje server Medical News Today, například meta-analytická studie Americké psychologické asociace o mindfulness metodě, nebo práce z magazínu Journal of Psychiatric Research ohledně fyzického cvičení. Server Big Think však ve světle poslední studie poznamenává, že tradiční jóga zahrnuje a kombinuje všechny prvky, které jiné praktiky oddělují.
„Jóga není jen nějaká hippie věc. Věda dokazuje, že funguje,“ říká pro server Philly Voice profesor psychiatrie a neurologie z Bostonské univerzity Chris Streeter. A dodává: „Je důležité mít cvičení, které můžete dělat každý den, abyste se stali odolnější a uvolněnější. Studenti jógy dokážou onen mechanismus aktivovat, když jsou ve stresu a vrátit se do stavu uvolnění.“
