Příroda si trochu zašpásovala, když vytvořila 35 kilometrů dlouhý a pár set metrů široký písečný násep doslova zaťatý jako kosa hluboko do Baltského moře. Po staletí významný bod vojenských stratégů dnes slouží především turistům. Hlavně cyklistům a gurmánům.
Výjimečnost poloostrova vytvořeného z písečných dun nejlépe vystihuje překvapivá křižovatka v obci Jurata, na kterou turisté narazí při cestě z konce ostrova zpátky na pevninu. Když se dáte doprava, dojdete po pár stech metrech k moři, když odbočíte doleva, dojdete, no ano, také k moři. Ostatně ne náhodou se celá ulice jmenuje Mezimořská, neboť spojuje na jedné straně rozbouřený otevřený Balt s klidnými vodami Puckého zálivu na straně druhé. Ale můžeme vás uklidnit, teplota moře je na obou stranách stejná, tedy jak se říká „příjemně osvěžující“. Jak jinak, vždyť jsme na Baltu.
Zvláštní křižovatka: nalevo molo, napravo pláže. Obě moře jsou od sebe vzdálená jen několik set metrů.
Dlouhá a široká písečná pláž na straně volného moře
Hlavní lákadla: cyklostezka, tuleni a sledi
Samozřejmě, že pobřeží Baltu s výjimkou těch nejteplejších dnů není o hodinovém ráchání, ale spíše o zážitcích. A těch je na Helu nepočítaně. Číslo jedna představuje bezesporu fantastická cyklostezka, která vede celým poloostrovem. Je krásně schovaná pod vzrostlými borovicemi, takže zde nefouká ani nepraží slunce, navíc vede víceméně po rovině, díky čemuž slouží hlavně rodinám s dětmi. Sportovně ladění turisté ji zvládnou bez problémů za den (tam i zpátky), ti kteří chtějí poloostrov více poznat, si vystačí s víkendem.
Na konec poloostrova do městečka Hel jezdí z Gdaňsku trajekt, který má pro Čechy poněkud legrační název: „Vodní tramvaj“. Cesta trvá dvě hodiny, jednosměrná jízdenka vychází zhruba na 200 korun pro dospělého. Většina turistů se snaží stihnout spojení v půl deváté (do Helu dojedete krátce po půl jedenácté), které je ideální kvůli oblíbené atrakci ve Fokariu.
Je to záchranná stanice pro tuleně, v níž odborný personál pečuje zhruba o půl tuctu zraněných či nemocných tuleňů. Nejpřitažlivějším bodem návštěvy je veřejné krmení, během něhož tuleni předvádějí všechno možné. Součástí Fokaria je výstava mapující problém znečistění moří a oceánů, především téměř nezničitelnými plasty. Krmení obvykle probíhá v 11 a 14 hodin, vstupné činí 30 korun.
Ještě než skočíte do sedla, můžete se vyšplhat na krásný maják z roku 1942 vysoký 41 metrů, který nabízí nádherný výhled do okolí (vstup stojí 36 korun). A pak navštívit místní muzeum mořského rybářství v budově bývalého gotického kostela ze 14. století.
Historie Helu je totiž velmi dlouhá – již na konci 12. století zde stála osada, jejíž obyvatelé se věnovali obchodu se sledi, z nichž se už stovky let vyrábějí desítky nejrůznějších delikates – od pečenáčů a zavináčů až po nejrůznější druhy nakládaných matesů. Ostatně slavné „herinky“ můžete během oběda ochutnat v některé z místních hospůdek a teprve pak se vydat na cestu.
Jak se brání poloostrov
Poloostrov Hel byl významným strategickým bodem – na začátku války se zde polská armáda dlouhých 32 dní bránila proti obrovské přesile, na konci války tu pak německá nacistická posádka kapitulovala dokonce až 11. května. Milovníci vojenských památek mohou navštívit Muzeum námořní obrany (pečlivá prohlídka zabere tři až čtyři hodiny, je možné se projet na drezíně).
Dnes však poloostrov Hel žádný strategický význam nemá a slouží výhradně turistům, kteří mohou vybírat hned ze dvou druhů pláží – na otevřené straně jsou poměrně široké písčité pláže, ale také to tu více fouká a pobřeží je vhodné pro milovníky kite surfingu. Naopak pobřeží Pucké zátoky obrácené směrem do vnitrozemí je obvykle klidnější a bez vln.
Na prohlídku ostrova jsou ideální dva až tři dny. Je sice možné projet poloostrov tam a zpátky za jeden den a večer se vrátit zase lodí do Gdaňsku, nicméně v takovém případě není čas na další atrakce a koupání. Proto je lepší zůstat na poloostrově přes noc, navíc ubytování je zde poměrně levné – cena za dvojlůžkový pokoj v soukromí začíná na částkách kolem 400 až 500 korun. Turisty, kteří jsou v Polsku poprvé, možná překvapí a v první chvíli též potěší výraz noclegi s lazienkami. Bohužel, nejde o lázně, nýbrž o koupelnu na pokoji.
Přestože v Česku obecně převládá názor, že polské jídlo a suroviny jsou průměrné až podprůměrné, opak je pravdou a úroveň gastronomie v restauracích u našich sousedů vylétla v posledních letech prudce nahoru. Jedním z nejlepších, byť poměrně dražších podniků je restaurace Biala v hotelu Bryza v letovisku Jurata (vynikající je tamní grilovaná kambala), naopak skvělé a levné jídlo pořídíte v restauraci Fala Fish Friery v Helu (zkuste třeba sledě ve smetanové omáčce) či v restauraci Kutter. Za ochutnání stojí rybí polévka s malými taštičkami plněnými rybím masem či tatarák ze sleďů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
