Pokud jste se dívali na praktikanty staroindického cvičení skrze prsty, přestaňte s tím, nechcete-li si vysloužit ostudu. Nejenže jógu zařazují do svých tréninků i sportovci z takových disciplín, jako je například thajský box, teď obdržela dokonce i vědecký certifikát, že není jen esoterickým šarlatánstvím.
A razítko potvrzující její prospěšnost má velkou váhu, předcházel mu totiž rozsáhlý výzkum. Vědci analyzovali sedmatřicet předchozích studií, které zkoumaly vliv cvičení jógy na kardiovaskulární nemoci a obsáhly početný vzorek 2 786 lidí. Zjistili, že až na dvě všechny studie potvrdily, že cvičenci jógy mají měřitelně lepší kondici než lidé, kteří necvičí.
„Naše analýza posiluje důkazy o tom, že jóga je potenciálně účinnou terapií pro kardiovaskulární a metabolické zdraví,“ říkají autoři studie z Erasmus University medical centre v Rotterdamu a bostonské Harvard school of public health, „Jóga může být přínosná stejně jako jízda na kole nebo rychlá chůze.“
Průvodce jógouKnihy o józe najdete na Knihy.iDNES.cz |
Její pozitivní účinky zahrnují například pokles hmotnosti i hodnoty indexu tělesné hmotnosti (BMI), snížení krevního tlaku, pokles špatného cholesterolu a zvýšení dobrého cholesterolu. Pro úplnost a objektivitu autoři dodávají, že se neukázalo, že by jóga byla nápomocná proti cukrovce. A též doplňují, že cvičenci jógy na tom podle statistik nebyli o nic lépe než lidé, kteří se věnovali jiným formám cvičení. Výhodou jógy ale je, že je obvykle přístupnější více cvičencům než například posilovna.
Proč funguje? Možná proto, že uklidňuje
Jóga má několik podob, autoři studie výslovně zmiňují hatha jógu, která je podle nich na západní polokouli nejrozšířenější a která spočívá v natahování a stimulování páteře a svalů v koordinaci s kontrolou dechu. Server BBC dodává, že většina typů jógy není dostatečně intenzivní na to, aby splnila zdravotní doporučení britské vlády na 150 minut mírné aktivity týdně.
Vědci přitom ani nezastírají, že úplně nevědí, proč má na zdraví tak pozitivní dopady. „Navzdory stále silnějším důkazům o zdravotních dopadech jógy zůstává fyziologický mechanismus za pozorovanými klinickými efekty jógy na kardiovaskulární rizika nejasný,“ přiznávají autoři a vyzývají k dalšímu bádání.
Několik hypotéz přitom už padlo v komentářích ke studii. Psycholožka a zakladatelka kardio-jógy Mala Cunninghamová uvádí, že pro lidi, kteří utrpěli infarkt, jsou prospěšné jsou zejména uklidňující, psychologické aspekty cvičení. „Akutní emoční stres takové události má jistě významný a neblahý vliv na srdce,“ zdůrazňuje, „a právě v tomhle ohledu, při úpravě stresu, může být jóga obrovsky prospěšná.“
Maureen Talbotová z British Heart Foundation s ní souhlasí, podle ní je pozitivní vliv jógy na emoční zdraví jasně prokázaný. Talbotová přitom zmínila i další možný klíč k vysvětlení pozitivního vlivu jógy: „Může být tak prospěšná díky práci svalů a dýchání, což přivádí více kyslíku do těla a vede následně k nižšímu krevnímu tlaku.“
I ona volá po dalších studiích, i ona se ale s autory studie shodne na jejich závěrečných slovech. Podle nich má jóga potenciál stát se nízkonákladovou léčbou a preventivní strategií, protože je levná, nevyžaduje drahé vybavení či technologie a je přístupná velkému počtu lidí. A funguje, i když se zatím neví přesně jak.
Staří lidé, kteří se cítí mladší, žijí déle
Na to, jak spletité jsou faktory, které spolurozhodují o lidském životě, narazili též vědci z University College London. Závěr jejich výzkumu zní: mezi tím, jak staří se cítíme být, a úmrtností existuje vztah. I jejich studie byla rozsáhlá, jak co do počtu respondentů, tak co do délky experimentu. Účastnilo se jí 6 489 dobrovolníků, jimž bylo na začátku pokusu v průměru 65,8 let, a trvala po 99 měsíců.
Na startu položili vědci respondentům prostou otázku: Na kolik let se cítíte? Sedmdesát procent se cítilo o tři a více let mladší, než ve skutečnosti byli, 25,6 procenta se cítilo zhruba na svůj opravdový věk, 4,8 procenta se cítilo o rok a více starší. V březnu 2013, kdy vědci experiment ukončili, byla úmrtnost v první skupině nejnižší, činila 14,3 procenta, ve druhé 18,5 procenta a ve třetí 24,6 procenta.
To prokazuje, že mezi tím, jak staří se cítíme být, a úmrtností je spojitost, tvrdí vědci. A vyvracejí, že by celý jejich experiment neměl smysl, protože má celý vztah jednoduché vysvětlení: ti, co se cítili mladší, se tak cítili prostě proto, že byli zdravější – a je tedy logické, že vykazovali nižší úmrtnost.
Autoři namítají, že jejich skutečný zdravotní stav, a dokonce i mnohé další faktory, zohlednili. A i když pozorování „očistili“ o faktory, jako byla historie nemocí respondentů, jejich fyzická aktivita, konzumace alkoholu, i tak se potvrdilo, že pocit „jsem mladší, než kolik mi je“ byl spojen se sníženou úmrtností. „Neočekávali jsme přitom, že tento vztah zůstane zachovaný, i když zohledníme životní úroveň účastníků, další sociodemografické aspekty, jejich zdravotní stav, deprese, mobilitu a další,“ sdělil serveru Healthline autor studie Andrew Steptoe.
Vědci odpovídají i na otázku, co pocit, kolik mi je, formuje. „Pro někoho to jsou bolesti, pro jiného fyzický vzhled, pro další pocit, že ztrácí energii a limituje je jejich fyzická kondice,“ uvedl Steptoe. Dodal, že velký vliv má i společenské nazírání na staré lidi a společenská intervence, což znamená, že se onen pocit dá měnit.
