Unikátní výzkum má kořeny v roce 1979, kdy se vědci rozhodli zaměřit na souvislost mezi životním stylem a výskytem rakoviny, cukrovky, infarktu, mrtvice a demence. Pro dobrovolníky se rozhodli sáhnout do malého města Caerphilly a pěti přilehlých vesnic v Jižním Walesu.
Měli pro to několik důvodů. Oblast měla stabilní populaci a podobnou věkovou a sociální strukturu jako zbytek Británie. Výzkumníkům se upsalo 2 512 mužů ve věku 45 až 59 let. Čekala na ně jednoduchá výzva: žít zdravě. Studie se zaměřila na muže proto, že je u nich výskyt srdečních chorob častější.
Znamenalo to nekouřit, pít střídmě alkohol, nemít nadváhu (zadání jim předepisovalo BMI 18 až 25), nejíst tučné, dopřávat si denně pět kusů ovoce a zeleniny a pravidelně cvičit (pět dnů v týdnu třicetiminutové procházky). Každých pět let čekaly dobrovolníky lékařské testy. Z celkového počtu odvážných pánů dokázalo po plných 35 let dodržovat předepsaná pravidla pouhých 25. Odměnou jim však byl mnohem lepší zdravotní stav.
Podle vědců u nich bylo o šedesát procent nižší riziko demence, mrtvice a infarktu, o čtyřicet procent menší pravděpodobnost rakoviny a o sedmdesát procent nižší nebezpečí cukrovky. Zdravý životní styl je před nemocemi neochránil, nemoci se však u nich rozvinuly v mnohem pokročilejším věku. „Srdeční choroby se u nich zpozdily o šest let a oproti ostatním měli zhruba dvanáct let navíc, než se objevily stopy demence,“ uvedl Peter Elwood, který studii vedl.
„Dodržoval jsem zdravá doporučení po mnoho let a cítím se výborně,“ komentoval výzkum osmdesátiletý bývalý učitel Leighton Jones. Týdně najezdí kolem 55 kilometrů na kole, ale úplné řeholi se neodevzdal. „Pivo či víno si po většinu večerů dám, ale střídmě,“ dodává. Stejně starý Ray Grace se udržuje v kondici joggingem, denně dává tři kilometry a dělá rozhodčího amerického fotbalu.
Ačkoli nákladná a dlouhodobá studie na první pohled pouze potvrdila, co se vědělo, přinesla faktický důkaz vlivu životního stylu na zdraví a stala se odrazovým můstkem pro další výzkumy. Jedním z nich je projekt UK Biobank, která studuje celkem půl milionu lidí ve věku mezi 45 a 69 lety a snaží se zjistit, proč se u některých zkoumaných rozvinuly jisté nemoci a u jiných ne.
