Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV roce 2006 strávila Věra Jourová měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli podezření, že během svého působení na ministerstvu přijala od starosty Budišova dvoumilionový úplatek za prosazení dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku.
Podezření nebylo prokázáno a Jourová požadovala náhradu 8,7 milionů korun i omluvu. Soud jí však kromě veřejné omluvy v médiích uznal právo pouze na 3,6 milionu korun odškodného.
Životopis
Získala dva magisterské tituly ze studií na Právnické a Filosofické fakultě (obor teorie kultury) Univerzity Karlovy v Praze.
V Třebíči pracovala v období 1991-1994 jako zástupkyně ředitele Městského kulturního střediska a postarala se zde například o rozvoj židovské čtvrti, dnešní památky UNESCO.
Následně v letech 1995-2000 působila jako tajemnice zdejšího městského úřadu a jeho tisková mluvčí. Před příchodem na ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2003 vystřídala také funkce ve firmě DHV ČR nebo na Krajském úřadě Kraje Vysočina, kde řídila odbor regionálního rozvoje.
V období 2006-2013 byla jednatelkou a společnicí firmy PRIMAVERA CONSULTING s.r.o. Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 kandidovala jako lídryně za Kraj Vysočina a byla zvolena.
V lednu 2014 se stala za hnutí ANO 2011 ministryní pro místní rozvoj v Sobotkově vládě, dříve na tomto rezortu působila v roli náměstkyně. V říjnu téhož roku podala demisi s vyhlídkou na post eurokomisařky. Ze stejného důvodu tehdy rezignovala i na post 1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011.
Eurokomisařkou byla od roku 2014, posledních pět let pak byla i místopředsedkyní komise. Mandát jí vypršel v roce 2024. Loni také oznámila, že hodlá opustit politiku a věnovat se akademické sféře. Poté se stala poradkyní prezidenta pro zahraniční vztahy a také prorektorkou Univerzity Karlovy pro lidské zdroje a technologie. Od května 2025 je také prorektorkou pro vnější vztahy.
Věra Jourová je rozvedená a má dvě děti. Mezi její záliby patří koncerty, plavání nebo turistika.
