Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMístopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová věřila, že Viktor Orbán nakonec ustoupí a odsouhlasí evropský balík dlouhodobé pomoci Ukrajině. „Pan Orbán musí sám cítit, že to v určitém ohledu přehnal a že trpělivost je u konce,“ míní eurokomisařka.
I na jaře však podle ní bude maďarský premiér v podobném tlaku na Brusel pokračovat. „Budeme se totiž muset posunout v otázce přistoupení zemí, jako je Ukrajina, do Evropské unie. A i tam je třeba jednomyslnosti. Takže já si myslím, že Viktor Orbán bude využívat i další takovéto situace, aby se připomenul, aby si zkusil něco vyjednat pro Maďarsko. Že třeba přitlačí komisi, aby uvolnila další peníze.“
Mé spory s Orbánem
„Osobně s ním mám dlouholeté spory,“ popisuje Jourová. „Řekla jsem, že pan Orbán v Maďarsku buduje nezdravou demokracii. On následně požádal předsedkyni Evropské komise, ať mě odvolá z funkce. Ale já si myslím, že jsem byla vždycky korektní a pojmenovávala jsem problémy, které v Maďarsku jsou a na které mám pravomoci z hlediska komise.“
„Mám na starost ochranu právního státu. A říkám to ve chvíli, kdy maďarský stát už politické moci předal řadu věcí, které v rukou politiků být nemají, třeba vliv na média, na justici, na akademické svobody. Mimochodem ani Spojenými státy americkými není Maďarsko bráno jako demokratický stát,“ upozorňuje místopředsedkyně Evropské komise.
Viktor Orbán je podle ní vnímán evropskými partnery jako kontroverzní osobnost i z toho důvodu, že působí jako proruský politik. „Je to člověk, který si podává ruku s panem Putinem. A toho my označujeme plným právem za agresora a nepřítele. Přece si nemůže (Viktor Orbán) úplně stejně důvěryhodně podávat ruku se svými partnery v Evropské unii. A tohle je narůstající pocit. Je tam nejen moment nedůvěry, ale i určité zrady.“
Brusel je pokažená značka
Věra Jourová začíná pomalu rekapitulovat své takřka desetileté působení v Evropské komisi. A v Rozstřelu začala tím, co se jí nepovedlo. „Celá ta léta jsem se snažila Čechům, Moravanům a Slezanům vysvětlovat, k čemu je Evropská unie dobrá. A že to dobrá věc je, o tom já vůbec nemám pochybnosti, i když i mně někdy některé věci vadí.“
Sama ale přiznává, že v tom neuspěla. „Snažila jsem se vysvětlovat věci tak, aby tomu rozuměli lidé, kteří zrovna nesledují pečlivě politiku. Ale uvidíme. Ještě mám nějaký čas před sebou, tak ještě trošku přitlačím.“
„V očích občanů České republiky je prostě Brusel pokažená značka. Spojuje se to s nedostatečným zahnutím banánů. A z těchto věcí jsem někdy zoufalá. Protože my opravdu děláme věci, které musí i Češi pocítit velmi slušně na svých peněženkách: například odstraňování bariér pro světový obchod, na tom jsou závislé české firmy, protože pociťují změny ve fungování společného trhu, na kterém jsme všichni závislí,“ míní eurokomisařka.
„Je opravdu spousta věcí, které Češi mohou díky EU užívat jako výhodné, a přitom o tom dostatečně nevědí. A mně se to - safra práce - nedaří pořád vysvětlovat a nechci se uchylovat k tak banálním věcem, jako: podívejte se na kilometry dálnic nebo železnic nebo zlepšení ovzduší,“ vysvětluje Jourová.
Na to si podle ní lidé zvykli jako na něco, co je automatické. „Teď sem třeba přijde sedm miliard na onkologickou léčbu a prevenci. Kolik Čechů je zoufalých, že čelí této strašné nemoci. A teď sem na to přijdou peníze z Evropské unie, které by měly radikálně změnit zejména prevenci a výzkum. A přitom pořád, když mluvím o těchto věcech, slyším jenom to pomazánkové máslo. Z toho mě jímá opravdu někdy zoufalství.“
Co se povedlo?
A co považuje naopak za svůj úspěch? „Z hlediska hmatatelných výsledků bych jmenovala založení evropského prokurátora, ten už se vyplatil, protože opravdu stíhá miliardové podvody a potřebovali jsme ho. Povedlo se zásadní zvýšení ochrany spotřebitele, zlepšení boje proti šmejdům, dvojí kvalitě produktů.“
„Ale je tu i lepší ochrana, když si lidé kupují věci na internetu. Tam byla spousta zlepšení, která, myslím, spotřebitelé mohou cítit. Dále je tu mediální zákon, naprostá novinka, nikdo se do toho přede mnou nepustil, jenomže média jsou v oslabení a v éře obrovského tlaku dezinformací je potřeba je posílit,“ navazuje eurokomisařka.
„A také chci zmínit všechno, co jsem udělala v digitální sféře: od ochrany soukromých dat, přes boj proti dětské pornografii, po boj proti terorismu, teroristickým radám a doporučením na internetu, jimiž se inspirují lidé, kteří jdou zabíjet. To jsou věci, pod kterými je můj podpis a které dnes slouží jako globální standard nebo globální inspirace i například pro USA nebo Japonsko,“ konstatuje Věra Jourová.
Vnitro reaguje na hrozby umělé inteligence. Chystá nástroj proti deepfakes |
Právě bezpečnost na internetu je pro Jourovou další klíčové téma. Znepokojivou informací je například to, že počet bezpečnostních incidentů spojených s „deepfake“ technologií se loni ve světě meziročně zvýšil desetinásobně. Jen v Evropě byl zaznamenán nárůst o 780 procent.
I česká eurokomisařka se stala obětí „deepfake“, ale jak sama dodává, nešlo o nic hrozného. „Naopak to byla nádherná situace, měla jsem svůj obličej, ale tělo Lary Croft.“
„Byla jsem nedávno v Davosu, kde se sešli vlivní lidé z celého světa. Jako jeden hlas tam zaznívalo: zakažte to! Ale my to nezakážeme, protože i kreativní průmysl říká, že je to úžasná věc. Máme třeba film, kde hraje Robert de Niro ve starém vydání a my ho můžeme omladit. Mluvila jsem s evropskou šéfkou Netflixu a ta mě zapřísahala, ať na to nesaháme, že to skýtá obrovské možnosti,“ říká eurokomisařka.
Politika je pro mě droga
„Ale vždycky musíme odstranit i rizika a ta rizika jsou značná. To jsou věci, které můžou učinit velkou újmu jednotlivcům. Navrhla jsem tedy směrnici, která se teď dojednává, příští týden máme o ní poslední jednání. A chceme to jednoznačně označit za trestný čin, když se takovéto obrázky někde objeví bez souhlasu konkrétního člověka,“ navrhuje Jourová.
„No a potom tady máme skrytou manipulaci před volbami. A o tom opravdu intenzivně jednám s velkými platformami, které jsou nakloněny tomu, že deepfake se musí označit. A to tak, že je to uměle vytvořený obrázek, že to není ta reálná zobrazovaná osoba. A v případě, že by to byly deepfakes, které by mohly třeba vyvolat paniku ve společnosti, tak by to měly tyto velké platformy odstraňovat,“ popisuje Jourová.
Na závěr Rozstřelu pak Věra Jourová naznačila, co jí čeká po odchodu z Evropské komise. „Politika je droga a já na tom ujíždím už dlouho. Takže ještě nevím, jak moc mi bude chybět. Pokud bych se rozhodla, že nebudu aktivní v politice, což se stát může, mám nabídky spíše do odborné sféry, ať už v Evropě, tak ze zámoří, z Ameriky.“
O jaké nabídky se jedná? Neoslovily ji české politické strany, aby se vrátila do aktivní politiky? A zlepšilo se postavení právního státu v Polsku? I na to odpovídala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v Rozstřelu.
