Požadavek má být součástí dobrovolného kodexu, k němuž se hlásí čtyři desítky společností. Podle Jourové je však možné, že věc se stane také součástí závazného unijního aktu o umělé inteligenci, jehož konečnou podobu nyní dojednávají členské země bloku a Evropský parlament.
Evropské země začaly v poslední době mluvit o regulaci umělé inteligence zejména v souvislosti s rychlým rozvojem generativních systémů jako ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem, či projekt Bard od Google. Ty jsou schopny na základě jednoduchých pokynů generovat složité texty. Na webu se ale objevují i manipulativní fotky či videa vytvořená AI, která jsou mnohdy jen velmi složitě rozeznatelná od reálných záběrů.
Zákaz poznávání emocí i biometrie na dálku. Jak EU zkrotí umělou inteligenci |
„Signatáři, kteří provozují služby s potenciálem šířit dezinformace vytvářené AI, by měli zavést technologie umožňující rozpoznávat takový obsah a jasně ho pro uživatele označovat,“ prohlásila Jourová v narážce na zmíněný kodex. K tomu se v minulých letech připojily firmy jako Google, Microsoft, majitel Facebooku Meta, TikTok či český Seznam.
Jourová spolu s komisařem pro jednotný trh Thierrym Bretonem jim dnes oznámí nový požadavek, jemuž by podle místopředsedkyně unijní exekutivy měly vyhovět ihned.
Vědci rozchodili vozíčkáře. Signály z mozku mu čte umělá inteligence |
EU v současnosti dojednává podrobnosti pravidel, která by se mohla stát prvním komplexním systémem regulace AI na světě. Členské státy se však zatím s europoslanci nedohodly na konečném znění normy označované jako Akt o umělé inteligenci a její zavedení do praxe může trvat i několik let. Proto chce komise podle Jourové v zájmu rychlosti sáhnout nejprve k rozšíření dobrovolného kodexu.
Není však zároveň vyloučeno, že se požadavek na označování obsahu vytvořeného AI dostane i do zmíněného závazného předpisu.
