Strečink je nástrojem pro práci na protažení svalu. Naším cílem samozřejmě není hadí žena či muž, ale snížení rizika vzniku případného zranění (natažení nebo natržení svalu). Svalů je v lidském těle více než šest set, jejich vzájemná koordinace je tedy poměrně těžký úkol. A zkuste koordinovat něco, co je navíc permanentně v neoptimálním nastavení.
Shrňme si nejprve zásady správného strečinku. Zaprvé strečink je třeba provádět na zahřátém svalu. Zadruhé je nutné v dané pozici vydržet 20 až 30 sekund. Že je to dlouhá doba a v zimě by vám přimrzly tenisky k asfaltu? I na to máme řešení, čtěte dále. A konečně zatřetí platí: pravidelnost. Čím více běháte, tím více byste měli strečovat, alespoň čtyřikrát týdně.
Obecné zásady strečinku
|
Zpátky k přimrzlým teniskám: strečink může být i dynamický. Zvlášť v zimě, za nepříznivých povětrnostních podmínek je třeba mít před zátěží svaly rozcvičené a udržovat je v provozním režimu. Nepodceňujte pořádné oblečení a pomalou, stupňovanou zátěž.
Dynamický strečink
Principem dynamického strečinku je pružení v protažení. Sval uvedete do tahu a v dané pozici mírně pružíte koncovou částí protahované oblasti. Příklad: protahování lýtkového svalu (viz obr. 1). Nohu, která je vzadu, umístíte tak, abyste cítili tah v lýtku. Poté rytmicky lehce zvedáte a přitlačujete patu do země. Rozhodně byste neměli cítit bolest, stále se pohybujeme ve zvyšujícím se tahu. Pružení provádíte po dobu 20 až 30 sekund, poté vyměníte nohy a následně přecházíte na další cvičební pozici. Docílíte tím optimálního stavu, kdy jsou svaly nejen prokrvené, ale i protažené. A směle můžete běžet k vysněným metám.
Protože strečink je oblíbený asi tak jak návštěva u zubního lékaře, uvedeme si čtyři, ano, jen čtyři pozice, které jsou opravdu zásadní. Podíváme se na protažení lýtek, přední strany stehna, zadní strany stehna a přitahovače (vnitřní strany stehna).
Lýtka
Opřete se o oporu, abyste se mohli hodně naklonit vpřed (obr. 1). Pokud nenaleznete ani strom, ani lavičku nebo zábradlí, není to důvod se vymlouvat, opřete se prostě o své stehno. Jednu nohu zanožíte a pérováním protáhnete Achillovu šlachu (většinou necítíme její tah, ale tah trojhlavého svalu lýtkového – to je naprosto v pořádku).
Zadní strana stehna
Nohu umístíme na podložku (pokud není, natáhneme a opřeme nohu prostě o zem), náklon provádíme kyčelním ohybem (obr. 2). Co je to kyčelní ohyb? Záda zůstávají rovná a pohyb se děje v kyčelních kloubech. Tah by měl být cítit v oblasti zadní strany stehna, nikoliv v podkolení (to je častá chyba). Pokud to cítíte pod kolenem, lehce si koleno pokrčte a zkuste cvik znovu.
Přední strana stehna (včetně bedrokyčlostehenního svalu)
Opět je lépe se opřít. Proč? Protože pokud chcete sval natáhnout, je dobré, může-li tento relaxovat. Což dost dobře nejde, provádíte-li něco jako speciální verzi twistu jednonohého muže.
Pokrčíme koleno a přitáhneme chodidlo (obr. 3). Kolena jsou vedle sebe, pokud to bolí, dáme koleno před koleno. Tajemství podsazení pánve jsme vám již prozradili, pokud jste ho zapomněli nebo nečetli, naleznete článek zde. Ideálem je cítit tah v třísle, ale vsadím své běžecké boty, že většinu běžecké populace bude táhnout stehno. To je pro vás znakem, že přímá hlava čtyřhlavého svalu stehenního je prostě a jednoduše zkrácená. Ježíšek vám nepomůže, zato strečink ano.
Přitahovače (vnitřní strana stehna)
Ve stoji roznožném přeneseme váhu na jednu nohu, druhou překlopíme na vnitřní hranu chodidla (viz obr. 4). Pozici je třeba uzpůsobit tak, abyste cítili tah na vnitřní straně stehna.
Kateřina Honová, fyzioterapeutka |