Začalo to velice úporným nucením, k tomu se přidalo řezání a pálení při močení. Ten den jsem málem nedojela z práce domů. Jen co jsem přijela, mi mamina uvařila urologický čaj s tím, že se mi po něm určitě uleví! Jenže neulevilo.
Tak jsem ráno pospíchala k obvodnímu lékaři, který mi předepsal antibiotika a zhruba po třech prášcích se stav zlepšil k normálu. Balení jsem vybrala celé, jenže problémy se začaly stále častěji opakovat.
Dnes je tomu dva a půl roku, co trpím na opakované záněty močového měchýře. Minimálně jednou do měsíce dostanu antibiotika, po kterých zánět zmizí, ale bohužel ne natrvalo. Situace už je tak neúnosná, že jsem vyměnila urologa, gynekologa a snažím se najít sama, co mi problémy způsobuje.
Směr urologie
Když se situace potřetí opakovala a obvodní lékař mi předepsal stejná antibiotika, rozhodla jsem se, že se nechám vyšetřit přímo na urologii. Dalším důvodem bylo to, že záněty se projevily vždy poté, co jsem měla pohlavní styk se svým (tehdy novým) partnerem.
Začala jsem nad tím přemýšlet, hledat a našla jsem pojem líbánková cystitida. Jenže partnerů jsem pár měla a zánět nikdy předtím. S touhle teorií jsem se nesmířila tenkrát a ani v současné době mi to nejde. Prostě nevěřím, že toto by byl hlavní problém = zdroj mého onemocnění.
Kromě bílkoviny mi v moči nic nenašli. V té době jsem si v lékárně kupovala volně prodejné a tolik propagované léky na záněty obsahující brusinky – to bylo to první, co jsem se při pátrání na internetu dozvěděla, že by mělo fungovat. Jenže to nezabíralo.
Osm kilo navíc
Urologii jsem navštěvovala dál. Lékař mi po několikáté návštěvě předepsal chemoterapeutikum, které jsem užívala dlouhodobě. Celková doba byla asi kolem tří měsíců, jenže poté ho přestali vyrábět.
Mezitím se problémy objevily znovu, ale nebyly tak časté a intenzivní. Říkala jsem si, že musím začít posilovat i svoji imunitu, protože se mi střídaly záněty močového měchýře a opary. Tento stav vedl k tomu, že jsem byla pořád v čím dál větším stresu a depresi. Vyčerpaná ze svých zdravotních problémů, z toho, že jsem měla nového přítele (především z toho, že o něj tímhle mohu přijít), a v neposlední řadě z velmi náročného zaměstnání.
Začala jsem tedy na doporučení přítele užívat pangein (vitaminy B). Nevím, jestli to prospělo mé imunitě, nicméně váze určitě. Přibrala jsem asi 8 kilo, které nemůžu doposud shodit.
Směr gynekologie
Urolog mě dále posílal na gynekologii, jelikož se domníval, že by to mohlo být řešení mých problémů. Nejhorší ale bylo, že veškeré testy jak z urologie, tak gynekologie byly pořád negativní. Asi mi to nikdo neuvěří, ale já se vždy těšila na to, že konečně někde něco najdou! Dokonce jako jednu variantu mi urolog poradil otěhotnění.
V té době záněty močového měchýře na nějakou dobu ustaly (dodnes přemýšlím, z čeho to tak mohlo být), ale začala jsem mít gynekologické problémy. Jelikož výsledky z gynekologie stále nic neprokazovaly a já trpěla gynekologickými problémy, zašla jsem na vyšetření k jinému gynekologovi. Opět nic. Začala jsem být zoufalá.
Bylo to pořád dokola: zánět močového měchýře, gynekologické problémy, opary. Začala jsem intenzivněji hledat na internetu, a to veškeré diskuse všech žen, které mají stejné problémy jako já. Nacházela jsem jen stejné problémy a zoufalé žádosti o pomoc, ale žádná rada.
Výměna lékaře
Nakonec jsem se rozhodla pro změnu urologa a začala jsem navštěvovat urologickou kliniku. Hned po prvním vyšetření mi našli v moči bakterii Enterococcus faecalis a při opakovaných zánětech asi dvakrát bakterii E-coli. Celkem mě nadchlo i to, že mi rovnou udělali gynekologický odběr. Protože navštěvovat urologa a gynekologa, když zrovna máte zánět, a jezdit z jednoho konce města na druhý je celkem vyčerpávající.
Záněty ale nadále přetrvávaly, tak mi opět lékař předepsal chemoterapeutikum, ale už ani poté nenastala změna.
Z tohoto důvodu se lékař rozhodl udělat mi kalibraci močové trubice a při té odběr moči cévkou. Kalibrací se zjistilo, že nemám zúženou močovou trubici a cévkovaná moč byla negativní. Dále jsem podstoupila cystoskopii. Vyšetření neprokázalo nic, co by problémy způsobovalo. V tu chvíli jsem opět nevěděla, co dál.
Snažila jsem se zaměřit na gynekologické problémy, které mé záněty doprovázejí ruku v ruce. Konzultovala jsem vše s gynekologem, který mi řekl, že udělá odběry a zašle do laboratoře, a pokud se tam něco najde, pokusí se vypěstovat autovakcínu. V tu jsem vkládala opravdu velké naděje, protože po týdnu jsem se dozvěděla, že mi v pochvě bakterii enterokoka našli.
Pláč malé holky
Celkem dlouhou dobu se mi z gynekologie ohledně vakcín neozývali. Zkoušela jsem několikrát volat, ale vždy mě odkázali na další a pak zase další týden. Asi po dvou měsících čekání mi bylo řečeno, že se jim nepodařilo nic vypěstovat! Zrovna v té době jsem byla na horách na dovolené, kde se mi rozjel další zánět. Rozbrečela jsem se jako malá holka, hlavou mi probíhala jediná myšlenka – zatraceně, co budu dělat???
Když jsem se vrátila z dovolené, sedla jsem ihned k internetu a začala zase hledat. Co kdybych náhodou něco přehlédla? Našla jsem server, na kterém odpovídal na dotazy sám urolog. A dle dat jeho odpovědí jsem viděla, že zhruba dva dny po zadání dotazu reaguje a odpoví.
Velice mě to potěšilo a zaslala jsem také svůj dotaz. Panu doktorovi jsem nastínila svou situaci v několika po sobě jdoucích dotazech. Na základě toho mi poradil, abych si nechala vyšetřit zuby a na ORL krční mandle. Prý se za svoji praxi setkal i s tím, že na těchto místech měl pacient zánětlivé ložisko, které opakovaně mělo vliv na záněty močového měchýře.
Směr stomatologie
Rozhodnutí padlo téměř okamžitě a já se další den objednala k zubaři. Celkem jsem tomu začala věřit, jelikož mě několik let zlobila horní sedmička a na podzim mi ji opakovaně léčili, a přesto bolet nepřestala.
Objednala jsem se tedy ke svému stomatologovi a v duchu si říkala, až jim řeknu, z jakého důvodu jsem k nim přišla, tak budu vypadat jako blázen. A nespletla jsem se.
Místo pana doktora tam byla paní doktorka, které jsem vypověděla svůj příběh, podívala se na mě a řekla: "Na tohle já nevěřím!“ Nicméně mi na moje přání vyplnili žádanku na rentgen.
Se snímkem jsem se dostavila další den do ordinace a narazila jsem na jinou paní doktorku, která ihned poté, co se na snímek podívala, napsala zprávu, že možnost fokálních ložisek tam je! Poté řekla, že problémy mi způsobují osmičky, které nejsou vyrostlé, jsou špatně položené, a ještě i tlačí na sedmičky.
Osmičky ven
Za další dva dny jsem navštívila stomatologickou kliniku s tím, že mám bolesti. Na základě toho mne okamžitě vzali a nemusela jsem se objednávat. Do týdne byly pravé osmičky venku. Dnes je to měsíc a týden, co jsem po extrakci osmiček. Při které se mi nějak "pochroumal“ jazyk.
Sdělili mi, že extrakce osmiček je náročná a že se toto stává. Zákrokem se mi narušil nerv a pravá strana jazyka brní, je necitlivá a doufám, že se to aspoň za čas spraví. Kvůli tomu jsem odložila extrakci levých osmiček – maximálně si nechám vyndat tu horní, abych předešla případným následkům také na levé straně.
Směr gynekologie
Našla jsem si nového gynekologa, který při prvním vyšetření zjistil, že mám srůsty na vaječníku na levé straně, takže mě čeká laparoskopie, a děsím se toho, co ještě objeví, až se mi tam podívají kamerou. Také bych se chtěla nechat i s přítelem vyšetřit na ORL, objednala jsem se na imunologii a proktologii na vyšetření střev. Takže pořád žádné východisko.
Je mi 27 let. Poslední necelé tři roky jsou jako zlý sen a snažím se všechno psychicky zvládnout. Především, když jsem s přítelem – nechci své zdravotní problémy zatahovat do našeho vztahu víc, než je potřeba. I on byl kvůli mně na několika vyšetřeních, které až na ureaplasmata byla v pořádku. Oba dva jsme pro jistotu byli přeléčení a kontrolní stěry byly negativní. Záněty pokračují – takže toto nebylo příčinou mého onemocnění.
Vím, že jsou daleko horší nemoci než záněty močového měchýře. Když pak ale začnou člověku zasahovat do normálního života, je to velice nepříjemné. O to horší je zjištění, že se z toho nemůžete jen tak vyléčit antibiotiky. To způsobuje další stres, který má také nepříznivý vliv na záněty všeho druhu.
Doufám, že alespoň tímto článkem někomu dodám odvahu k hledání příčiny, protože ta cesta je velice složitá.
|
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
