Proti zácpě pomáhá rituál: sklenice vody a pokus, i když se vám nechce

Zácpou podle odhadů trpí asi třicet procent dospělé populace. Toto číslo ale může být daleko vyšší. Zácpa není ničím neobvyklým a zvláštním, pro většinu lidí ale představuje tabu, o kterém nechtějí mluvit ani se svými nejbližšími.

Přirozený způsob, jak podpořit činnost střev, je obohacení jídelníčků o vlákninu. | foto: Profimedia.cz

Na to, aby se svěřili lékaři, jim problém mnohdy přijde banální, nebo dokonce trapný. A vůbec si neuvědomují, jaká rizika toto onemocnění přináší.

Řada lidí se domnívá, že trpí zácpou, pokud nejdou každý den na "velkou". Tak to ale není.

"Denní vyprazdňování vůbec není nutné a ani není určujícím ukazatelem správné funkce střev. Důležitější je, že k vyprazdňování dochází pravidelně a je bezbolestné. O zácpu se jedná při méně než třech stolicích týdně," vysvětluje docent Pavel Kohout z interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Špatný jídelníček i stres

Zácpa bývá zpravidla důsledkem nesprávného jídelníčku, ve na kterém figuruje například příliš mnoho světlého pečiva a sladkostí. Ale je to i důsledek životního stylu. Nepravidelné a nezdravé stravování, špatný pitný režim, nedostatek pohybu, stres a napětí, ale i genetické dispozice či různé nemoci.

Co ano, co ne

Vyvolat zácpu může: silný černý čaj, cukrárenské výrobky, kakao a čokolády s vysokým obsahem kakaa
Mírně projímavé účinky mají: švestky, jablka, fíky, jahody, sušené meruňky. Pomáhá i česnek

Zácpa se dá rozdělit na krátkodobou (akutní) a dlouhodobou (chronickou). "Krátkodobá zácpa může být spojena například se stresem z nového prostředí. Především jí trpí lidé na dovolené. Na vině je zejména nervozita a napětí, někdy také nepříjemné pocity, za které může nedostatečná hygiena toalet v hotelech či na cestách," vysvětluje gastroenteroložka Anna Jungwirthová. Další faktory, které krátkodobou zácpu umějí vyvolat, je změna životního rytmu, strach, tréma, nedostatečný příjem tekutin, nedostatek vlákniny ve stravě či příjem léků, na které organismus není zvyklý.

Chronická zácpa se projevuje dlouhodobým obtížným vyprazdňováním střev s frekvencí menší než dvě stolice za týden. Bolí vás břicho i hlava, ale také pociťujete únavu a špatně se soustředíte. Zácpa nemusí, ale může znamenat vážné riziko: zánět, polypy, hemeroidy a dokonce i rakovinu. Může být také doprovodným příznakem jiných nemocí, které s trávicím ústrojím nesouvisejí, například u pacientů s nedostatečnou funkcí štítné žlázy, neurologickými problémy, záněty močových cest či nemocemi gynekologického ústrojí. Velký vliv na vznik zácpy mohou mít i antidepresiva.

Zácpa, kterou si sami vypěstujete

Vysloveně civilizační nemocí je zácpa habituální, neboli funkční či obvyklá. Jedná se o nejběžnější formu (až 95 procent pacientů trpí tímto typem zácpy). Vyskytuje se především u žen. "Vzniká útlumem vrozeného defekačního reflexu, který se ztrácí s nedostatkem přirozených podnětů jako je nedostatek vlákniny, tekutin či pohybu, nebo častým potlačováním potřeby kvůli spěchu nebo z důvodu studu. Jedná se tedy o druh zácpy, kterou si pacienti sami vypěstují," vysvětluje docent Kohout a varovně dodává: "Habituální zácpa je chronickým onemocněním, které by v žádném případě nemělo být dlouhodobě léčeno projímadly."

Pomáhá sklenice vody po ránu

Přirozený způsob, jak podpořit činnost střev, je obohacení jídelníčků o vlákninu v podobě několika porcí ovoce, zeleniny či luštěnin denně, výměny bílého pečiva za celozrnné a pravidelné pohybové aktivity. Čistou vlákninu lze koupit i v lékárně (Psylium), podává se rozpuštěná ve vodě.

Jaké projímadlo?

Existují tři druhy:
objemová - zvětšují objem stolice a někdy se i užívají jako doplněk stravy
kontaktní - stimulují činnost tlustého střeva (Gutalax, Fenolax)
osmotická - strhávají s sebou vodu a tím vyvolávají průjem (objemová a kontaktní by průjem vyvolávat neměly)

Krátkodobě si lze vypomoci také projímadly. Na trhu je nespočet přípravků v podobě tablet, čajů, pastilek, kapek... Pozor ale na jejich nadužívání. Hrozí poškození střevní sliznice a stěny. Navíc si můžete vypěstovat takzvaný laxativní návyk, což znamená, že tělo si na projímadlo natolik zvykne, že nebudete schopni vykonávat potřebu bez jeho užívání. Tím si vypěstujete těžkou zácpu, která jen těžko reaguje na jakoukoliv další terapii.

Pomoci mohou také probiotika (tělu vlastní bakterie sídlící ve střevech), která najdete v zakysaných mléčných výrobcích, mléčně kvašené zelenině (zelí) nebo v doplňcích stravy. Pomáhají i projímavé minerálky, například Šaratica. Není návyková, proto ji můžete pít dlouhodobě. Účinná je také denně lžička melasy či otrub (zamíchat do jogurtu). Nebo jitrocelové a lněné semínko: do šálku horké vody namočte na dvě hodiny 1 až 2 lžičky lněného nebo jitrocelového semínka a vypijte před spaním.

Pomáhá také zavedení denního rituálu: po probuzení na lačno vypijte sklenici čisté vody, počkejte dvacet minut a pokuste se o stolici. Při pravidelném opakování by se vše mělo srovnat.

Obecně je potřeba dostatečně pít, minimum jdou dva litry denně.