„Před tím zrcadlem jsem jen nestál, já si nadával a doslova si nafackoval. A vina za mou morbidní obezitu byla jen na mně. Něco málo se mi podařilo shodit, ale bylo mi jasné, že s metrákem a půl si sám neporadím. A to mi nebylo ještě ani čtyřicet let.“
„Zašel jsem si tedy pro pomoc na OB Kliniku. S odstupem času toho rozhodně nelituji. Změnili mi tam život k lepšímu,“ říká Ondřej, který se nakonec rozhodl pro chirurgický zákrok žaludku. Čekání na něj si prý krátil prohlížením svých starých fotografií.
Pár trikůPosilování: Při hubnutí spolu s tukem z těla odchází také svalová hmota. Proto je tak důležité posilovat ji cvičením. Reálné cíle: Deset kilo dole za měsíc? To je nereálné i nezdravé... Hubnout byste měli stejně rychle, jako jste nabírali. |
Nic mě nemohlo odradit
„Koukal jsem na ně a říkal si, jak se mi asi bude žít, až zhubnu na běžnou váhu. I když mě od operace několikrát oddálil covid, nic už mě od ní nemohlo odradit. Velkou oporou mi byly moje kamarádky a sestra Pavlínka. Je úplně jiná než já, přál bych si mít její vytrvalost a urputnost. I na mě ale příroda zřejmě myslela, protože se mi nakonec podařilo shodit ze sto padesáti kilogramů na devadesát dva.“
„Po operaci, která se nakonec zdařila, žiju jinak. Možná to bude znít divně, ale kromě knedlíků a sladkostí, které si dokážu odpustit, jím asi všechno,“ usmívá se muž narozený ve znamení Blíženců, který si klidně zajde s přáteli do vinotéky nebo na večeři.
Plavu, běhám a chodím pěšky
„Vždycky se bavím, když se mě číšník zeptá, jestli mi jídlo nechutnalo. Sním totiž tak třetinu toho, co mi přinese. A já mu s úsměvem odpovím, že mi naopak moc chutnalo a rád si ho dojím k večeři nebo druhý den na oběd. V tom spočívá celé kouzlo. Už se do mě tolik jídla najednou nevejde, mé porce jsou teď třetinové,“ vysvětluje sympatický Ondřej.
Tereza shodila 52 kilogramů. Razí pravidlo osmdesát na dvacet |
A jak si svou novou postavu udržuje? „Oblíbil jsem si spinning. Každou sobotu si pod dohledem skvělého trenéra Martina dávám pěkně do těla na pražské Ladronce. Denně taky uplavu dva kilometry, uběhnu jich minimálně deset a po Praze skoro všude chodím pěšky.“
Maminka začala plakat
„Kromě toho i víc spím, tělo musí odpočívat a regenerovat. Dříve mi spaní dělalo potíže, teď usínám bezvadně a ráno vstávám odpočatý,“ pochvaluje si a přidává historku se svou maminkou.
„Krátce po mém zhubnutí přijela do Prahy, vystoupila z auta, a když mě uviděla, začala plakat: ‚Ondráši, tobě to tak sluší! Ty jsi někdo úplně jinej. Takovej, jakýho tě znám z dřívějška,‘ říkala. To už jsem brečel i já. Mé bezprostřední okolí reaguje na moje zhubnutí s obdivem a fandí mi. Na sociálních sítích jsem se ale setkal i s určitou negací, jedna sledující mi napsala, že bez operace bych to nezvládl.“
Motivuji lidi s obezitou
„To je pravda. Bez pomoci odborníků bych tady asi už nebyl, nebo se potýkal s nějakou vážnou nemocí. Operace mi dopomohla ke stavu, kdy už nepociťuji takový hlad. Změna životního stylu ale byla jen a jen na mně,“ podotýká sportovně založený muž.
„Dneska jsem zdravý, netrápí mě vysoký krevní tlak ani cukrovka, která mi pomalu nabíhala. Nezadýchávám se a celkově se cítím bezvadně. Denně potkávám velmi obézní lidi a snažím se je motivovat. Nemusí přece jít hned na operaci, ale mohou třeba začít cvičit či prostě víc přemýšlet o tom, co jedí a kolik toho spořádají za den.“
Zajímavosti o OndřejoviOdkud: Praha |
