Podle statistik ženy pláčou zhruba pětkrát častěji než muži. A není divu, jsou na to lépe vybavené. Příroda jim dala do vínku vyvinutější slzné kanálky, silnější prožívání emocí a také společenský status „křehké ženy“, která si může občas poplakat.
Muži to s touto aktivitou mají horší. Podle zažitých dogmat praví chlapi nepláčou a slzy roní jen „bačkory“. Možná právě proto se mnozí z nich stylizují do rolí tvrďáků, kteří všechno zvládnou. Jenže ouha, ono to není vždycky snadné, spousta mužů tajně řeší svůj stres jídlem nebo alkoholem. A výsledkem je velké procento infarktů, mrtvic a obezity. Co s tím?
Pláč jako pomocník
Prvním krokem je přestat vnímat slzy jako nějaké nepřátele. Z hlediska psychologů jde naopak o pomoc, která vám může zdravotně hodně ulevit. Z pohledu lékařů existují tři druhy slz. První jsou bazální, tělo je produkuje, aby dodalo očím potřebnou vláhu. Pak jsou tu slzy reflexní, které vznikají při smíchu, zívání nebo podráždění očí (třeba když krájíte cibuli). Poslední druh slz se nazývá emocionální. Objevují se v momentě, kdy je vám úzko nebo zažíváte nějaký smutek či dojetí...
Zajímavé je, že všechny tyto druhy mají nejen jiný důvod, ale i složení. Zatímco slzy, které vznikly podrážděním oka, jsou tvořeny vodou, v případě krůpějí smutku či dojetí odplavují zejména hormony.
