To byl zřejmě i případ nedávného pražského půlmaratonu, při kterém musela Pražská záchranná služba aktivovat kvůli velkému počtu kolabujících dokonce traumaplán.
„Půlmaraton je rizikový i v tom, že si na něj troufne spousta lidí bez nějakých velkých tréninků. Tělo, které se pohybuje, začne produkovat teplo. A pokud člověk před tím nějakou dobu v teplém prostředí netrénoval, k tomu se ještě třeba kvůli předchozímu chladnému počasí tepleji oblékl a nepil dostatečné množství vody, pak ho mohla lehce postihnout nevolnost,“ vysvětluje kardiolog.
Varovnými signály by pro člověka měly být podle doktora Tuky bolest na hrudi, dušnost, nepřiměřené bušení srdce, zhoršené vidění. „Samozřejmě, že když běžím do kopce nebo do čtvrtého patra, tak se zadýchám. Pokud se ale zadýchám běžně ve čtvrtém a najednou už v tom prvním, něco je špatně. Pomoci mohou i chytré hodinky. Jestli mám běžně při výkonu 150 tepů za minutu a najednou 200, tak je dobré to konzultovat s lékařem.“
Nejčastější příčina úmrtí Čechů? Ateroskleróza
Pravidelnou pohybovou aktivitu ovšem v každém případě kardiolog doporučuje. „Pohybová neaktivita je velmi významným faktorem při rozvoji aterosklerózy, takže každý pohyb, který člověk realizuje, je příznivý jak z pohledu kardiologie, tak z pohledu prevence nádorových onemocnění.“
První zdravotní efekty jsou podle hosta Rozstřelu znát už od 2 500 kroků denně. „Optimum je kolem 7 500 kroků. Naši předci dělali denně až 16 000 kroků. Takže když si vezmeme jako základ chůzi, k tomu ještě alespoň 150 minut aktivity střední intenzity, tedy něčeho, u čeho se aspoň trochu zadýchám, ale stále jsem schopen s někým komunikovat, bude to fungovat jako dobrá prevence kardiovaskulárních onemocnění. Některé firmy už dokonce zjistily, že pokud dají kuchyňku dál od kanceláří, zvyšuje se jim produktivita práce. Lidé musí projít přes celý workspace a tím pohybem se jim zlepšují i funkce mozku.“
Kardiovaskulární systém ruinují i sociální sítě
Vedle klasických strašáků srdce, jako jsou kouření, alkohol a nadměrná konzumace cukru, vstoupily podle docenta Tuky do hry také sociální sítě.
„Pokud někdo tráví většinu dne v jiném světě, než je ten reálný, tak mu to způsobuje psychické problémy. A psychika je s kardiovaskulárním systémem velmi propojena. Lidé, kteří mají deprese, jsou úzkostní, mají vyšší riziko arytmií a vyšší riziko, že prodělají infarkt myokardu.“
V souvislosti s nadměrnou konzumací alkoholu, cigaret a přidaného cukru v naší populaci docent Tuka, na rozdíl od některých svých kolegů, nevidí řešení v tom, že by si nedisciplinovaní pacienti měli za léčbu připlácet.
„Jak poznám, že pacient je nedisciplinovaný? Podle mě by bylo lepším řešením zdanit věci, které jsou nezdravé. Ty firmy mají neskutečné prostředky na to, aby tyto profitabilní, ale nezdravé věci k populaci dostaly. Tím, že bych si je koupil po vyšším zdanění, tak přispívám na péči sám o sebe. Navíc, alkohol i bílý cukr jsou stále ještě velmi levnou záležitostí. Takže po nich sáhne víc lidí. Existují studie ze světa, že v zemích, které zdanily přidaný cukr, se zlepšilo zdraví populace. Snížila se tam míra obezity a k tomu to přineslo nemalé prostředky do fiskálního rozpočtu,“ dodává lékař.
Jak se v ordinacích kardiologů projevuje uplynulá pandemie, co s naším srdcem udělalo očkování proti covidu, na co si dávat pozor u cvičebních aplikací a v jaké situaci bychom raději sportovat neměli, to jsou další témata, která v Rozstřelu s moderátorkou Elen Černou rozebírá docent Vladimír Tuka.
