K migračnímu paktu se stavěli odlišně i jednotliví představitelé současné vládní pětikoalice. „Je to tak. Tlak na domácí politické scéně byl takový, že zřejmě současná politická reprezentace trochu ustoupila z původní pozice, ve které pakt plně obhajovala,“ říká Novotný.
„Vláda se na této otázce štěpí a jistě s tím mají co do činění nadcházející volby do Evropského parlamentu, případně možná už i sněmovní volby v roce 2025,“ soudí.
Vláda o paktu nechtěla mluvit
A je podle něj srozumitelný způsob, jakým česká vláda postupuje? Novotný sám v jednom ze svých komentářů napsal, že to bylo právě Česko, které v této záležitosti během svého předsednictví zásadně přispělo k dosažení dohody.
„České diplomaty za to v rámci EU tehdy chválili. A proto bylo chybné, že vládní politici už tehdy nepředstavili české veřejnosti hlavní body migračního paktu. Právě proto jsou dnes v takové defenzivě,“ míní Novotný.
„Aspoň obrysy měly být představeny, aby lidé mohli zjistit, co se na evropské úrovní peče. A k tomu nedošlo. Politické zadání zřejmě bylo, tak to alespoň čtu, moc o tom nemluvit,“ domnívá se expert na migraci.
A co tedy v paktu ve skutečnosti je? Jsou tam opravdu povinné kvóty, jak o tom hovoří současná sněmovní opozice?
„Je tam něco jiného, čemu se říká povinná flexibilní solidarita. Členské státy, které jsou pod menším migračním tlakem než země na jihu EU, mají více pomáhat. A mohou si vybrat způsob, jakým budou pomáhat. Ale povinné přerozdělování tam není.“
Místo přijetí migrantů si tyto země budou moci vybrat například přímou finanční pomoc. Budou tedy muset přispívat větší částkou do společného rozpočtu Evropské unie nebo například budou moci přispět v technické pomoci nebo při obraně vnější hranice EU.
Uprchlíky nám „zohlední“
A uzná Evropská unie České republice ukrajinské uprchlíky jako alternativu této „povinné flexibilní solidaritě“?
„Ukrajinští uprchlíci do toho nespadají. Pokud se mluví o solidaritě, mluví se pouze o lidech, kteří mají nárok na azyl. Samozřejmě Ukrajinci, technicky řečeno, mohou také žádat o azyl a někteří tak činí.“
„Je to ovšem velmi malá menšina, drtivá většina Ukrajinců na území Evropské unie pobývá pod statusem dočasné ochrany, který sám není předmětem toho nového paktu o migraci,“ vysvětluje Novotný.
Brusel ale tuto konkrétní českou pomoc Ukrajincům nakonec bude moci uznat. „Evropská komise, takzvaní bruselští byrokraté, připraví návrh Fondu solidarity na nadcházející rok, a ten se bude posuzovat ve Fóru solidarity, kde jsou členské státy.“
Tyto členské státy podle něj bezpochyby budou mít různé pohledy na to, co má vlastně do Fondu solidarity patřit. „A tyto státy nakonec dospějí do stavu, kdy nastane shoda nad tím, co na ten následující rok bude potřeba,“ uvádí Novotný s tím, že pomoc Ukrajině tam bude moci být zohledněna.
„Záruka tam není. Na druhou stranu si politicky neumím představit, že by to nebylo bráno v úvahu. Myslím, že to povědomí v celé Evropské unii je takové, že Česko má nejvíce ukrajinských uprchlíků na hlavu. To povědomí o tom, že to musí být bráno v úvahu, je tak silné, že si neumím představit scénář, že by Evropská unie odmítla přítomnost těchto lidí na českém území brát v úvahu,“ myslí si Novotný.
Vracení migrantů kvůli chalífátu
A jak pakt o migraci zohlední nárůst radikalismu mezi evropskými migranty? Veřejnost před nedávnem znepokojily záběry z Hamburku, kde místní příznivci muslimské diaspory požadovali založení chalífátu. Aby k takovým excesům nedocházelo i do budoucna, v čem představuje migrační pakt podle Novotného posun? Bude snadnější tyto radikály vracet do země původu?
Češi se zdrželi souhlasu s migračním balíčkem. Podle Fialy je třeba udělat víc |
„To, že někdo vyzývá k založení chalífátu v Německu, ve Švédsku nebo jinde, pakt neošetřuje. Toto je záležitost členských zemí, jejich bezpečnostních složek a toho, jakým způsobem si zajišťují integraci a bezpečnost na vlastním území. Toto není jednotná evropská politika. Bohužel se to často směšuje, ale nemělo by,“ konstatuje expert na migraci.
Co je ale podle něj důležité: budou platit přísnější hraniční procedury pro lidi, kteří nelegálně přicházejí do Evropy. „Mělo by se vše zrychlit. Prostě rychle rozhodnout o tom, zda mají nárok na azyl, nebo ne. Pokud ne, měli by být urychleně navráceni do zemí původu. Zda to bude fungovat, to je jiná otázka.“
Nejděravější hranice EU je v Itálii
Na hranicích budou tedy příchozí lidé podrobeni poměrně přísným kontrolám. Předně jim bude odebrán otisk prstů, následně se bude zjišťovat odkud přicházejí. Na hranicích by měli být k dispozici lidé, kteří například podle přízvuku či druhu používaných slov poznají, z jaké části světa žadatelé o azyl přicházejí. Jestli třeba Egypťan nebo Libanonec nepředstírají, že pocházejí z válkou zmítané Sýrie.
Po tomto screeningu přijde na řadu také důkladná lékařská kontrola. „Tedy zda má ten člověk například tuberkulózu, černý kašel či malárii. Prověří se pravděpodobně i mentální zdraví. Na to je třeba samozřejmě proškolit další specialisty.“
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie |
„Faktem je, že některé země tyto procedury dosud, jak se říká lidově, flákaly, nedělaly je pořádně. Nedocházelo k prověřování, jaké bychom rádi viděli, ale podotknu, že právě součástí nového paktu je to, že poskytnutím solidarity to pro tyto země, které jsou jistými strážci vnější hranice Schengenu, bude motivace k tomu, aby tuto práci dělaly lépe,“ vysvětluje Novotný.
A kde je vnější hranice Schengenu v tuto chvíli podle Novotného nejděravější? „V minulosti to bylo Řecko. Ale to neplatí v posledních šesti letech. Došlo tam ke změně, Řekové si počínají dost tvrdě. Někdo říká, že až za hranicí evropského práva.“
„Momentálně je pravděpodobně nejděravější Itálie, ale nedával bych to za vinu současné italské vládě nebo těm minulým vládám, je to čistě dáno geografií. Prostě když se podíváte na mapu Středozemního moře, tak tam zeď postavit nelze,“ uzavírá expert na migraci.
Zvládne v dalších letech Evropa migraci? Jak bude konkrétně probíhat vracení žadatelů o azyl do zemí původu? A neměla by se Evropská unie inspirovat ve Velké Británii, která nedávno schválila zákon, podle nějž migranti, připlouvající do země nelegálně, mohou být deportováni zpět do Rwandy? I na to odpovídal Vít Novotný v Rozstřelu.
