Státy požadují dohody se zeměmi mimo Unii, aby do nich mohly odvážet jak uprchlíky zadržené na moři, tak i ty, kteří v EU už jsou, ale nedostali v ní azyl. Ti by byli odvezeni do státu za hranicemi EU a tam zůstali, dokud by se je nepodařilo vyhostit. Někdy i pokud by získali azyl.
O záměru v pondělí jako první informovaly Hospodářské noviny. „Jde o společný návrh členských států EU, který se aktuálně finalizuje jako návrh pro Evropskou komisi po evropských volbách, a jeho představení se plánuje v polovině května,“ upřesnil pro iDNES.cz mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Plán prý představí skupina alespoň patnácti unijních států Evropské komisi v dopise.
Evropa potřebuje migrační pakt, míní Jourová. Je špatný, reagovala Pošarová |
Některé státy podobné dohody o vývozu zadržených uprchlíků už mají. Třeba Dánsko ji podepsalo se Rwandou už před třemi lety, Itálie se domluvila s Albánií. Nově ale státy chtějí usilovat o celounijní dohodu s třetími zeměmi.
„Pokud se nám nedaří vracet lidi, kteří jsou na území Francie, je nám k ničemu, že má dohodu Dánsko nebo Itálie,“ poznamenal v pondělí Miroslav Jašurek, ředitel odboru komunikace ministerstva vnitra. Podle něho se EU bude chtít dohodnout se zmíněnou Rwandou, Albánií, Tuniskem, státy Sahelu, Maghrebu či s Tureckem. Očekává, že jednání s nimi potrvají několik let.
Stávající dohody některých unijních států však čelí kritice lidskoprávních organizací. Vyhošťování žadatelů o azyl aktuálně řeší i Británie, která má rovněž dohodu se Rwandou. Podle nejvyššího soudu Spojeného království však tuto africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a migrantům hrozí porušování práv.
Zatýkáme migranty pro první vlnu deportací do Rwandy, oznámil Londýn |
Britská vláda v reakci na to připravila zákon, který deportaci migrantů umožňuje a Rwandu za bezpečnou označuje. První letadla s migranty by z Británie do Rwandy měla odletět zhruba za deset týdnů.
Před iniciativou Unie varuje i ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Podle něho by nebylo možné zajistit, aby se běžencům dostalo všech mezinárodních práv podle Ženevských úmluv. „Máme povinnost uprchlíky přijímat a poskytnout jim celou sadu práv,“ říká.
Scénáře s Rwandou nebo Albánií jsou podle experta pouze přesouváním odpovědnosti na někoho dalšího. Pokud by byl návrh přijat, Česko by podle Rozumka mělo problém dokazovat u mezinárodních soudů, že neporušuje výše zmíněnou úmluvu. Migrantům by ve Rwandě či Albánii mohly chybět záruky, jako je řádné azylové řízení, možnost odvolání nebo řádné tlumočení.
S migranty přísněji
Naopak čeští politici přísnější zacházení s migranty vítají. A to i ti opoziční, kteří jinak Rakušana kritizují za vyjednání migračního paktu. „Byl bych pro. Takové řešení považuji za důležité a velmi potřebné,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO).
Koaliční poslanci bezpečnostního výboru minulý týden o migraci jednali s protějšky ze států visegrádské čtyřky. Rovněž se shodli, že k ochraně EU a jejích hranic před nelegální migrací potřebujeme mít partnery mimo Evropu.
V Česku loni policie zajistila téměř 13 900 osob pobývajících v zemi nelegálně. Do Evropy přicestovalo v posledních třech měsících roku 2023 nelegálně přes 71 500 migrantů, drtivá většina po moři.
