"Otěhotněla jsem bez problémů, hned měsíc po vysazení antikoncepce a všechno probíhalo naprosto hladce. Poté, co mi vyšel pozitivní těhotenský test, objednala jsem se na gynekologii, pár dní před termínem prohlídky jsem ale začala špinit," říká třicetiletá Tereza.
"Nepřikládala jsem tomu žádnou velkou váhu, jedno dítě už mám a zpočátku předchozího těhotenství jsem špinila také. Špinění ale neustávalo, naopak přešlo v krvácení, které stále zesilovalo. Jela jsem okamžitě na pohotovost a smiřovala jsem se s myšlenkou, že jsem potratila. Na mimoděložní těhotenství jsem vůbec nemyslela, přece už jsem jedno dítě bez problémů porodila. Bohužel šlo ale skutečně o mimoděložní těhotenství, navíc umístěné v tak nepříznivém místě, že mi při operaci museli odebrat celý vejcovod."
Jako mimoděložní těhotenství se označuje situace, kdy se oplodněné vajíčko uhnízdí mimo dělohu a začne tady růst. Kromě zcela výjimečných případů není takové těhotenství životaschopné. Navíc kvůli možnosti vnitřního krvácení a dalších přidružených komplikací představuje velké nebezpečí pro matku. Pokud není včas odhaleno a odstraněno, může dokonce skončit i smrtí.
Agresivní embryo
Při normálním těhotenství putuje oplodněné vajíčko do dělohy, kde se uhnízdí v děložní sliznici. Tady má ideální podmínky k růstu a vývoji. Přibližně v jednom procentu případů pak začne vajíčko růst mimo dělohu a v osmadevadesáti procentech těchto případů jde o vejcovod, kde se oplodněné vajíčko uhnízdí.
K mimoděložnímu těhotenství ale může dojít i například ve vaječnících, čípku či v dutině břišní. Ačkoli v naprosté většině případů není možné plod z mimoděložního těhotenství donosit, v několika zcela výjimečných případech se narodilo živé dítě právě z těhotenství, které probíhalo v břišní dutině.
Bohužel výzkumy napovídají, že výskyt mimoděložního těhotenství se v průběhu času zvyšuje. Podle výsledků studie z roku 1995 z Centers for Disease Control and Prevention (CDC) připadaly ještě v roce 1970 ve Spojených státech čtyři případy mimoděložního těhotenství na tisíc těhotných žen. V roce 1995 už to ale bylo téměř dvacet případů na tisíc těhotenství.
Při typickém mimoděložním těhotenství se embryo uhnízdí ve vejcovodu a "napojí" se na krevní cévy, čímž si zajišťuje výživu k růstu. Stěny vejcovodu však nejsou dostatečně silné, aby mohly agresivnímu a rychlému růstu oplodněného vajíčka vzdorovat. Pokud nedojde k jeho odstranění, nevyhnutelně prasknou. Navíc svým růstem narušuje i okolní cévy. Pokud dojde k vnitřnímu krvácení, je život ženy ohrožen.
Jak ho poznáte?
Lékařské statistiky udávají, že průměrně je mimoděložní těhotenství diagnostikováno v sedmém týdnu (obvyklý interval se však pohybuje od pátého do osmého týdne) těhotenství. U postižené ženy se obvykle nejprve objevují bolesti podbřišku (ty jsou však často zaměňovány se silnou bolestí žaludku nebo menstruačními křečemi), bolest při močení a mírné vaginální krvácení.
Pokud není mimoděložní těhotenství odhaleno, intenzita bolestí i krvácení se zvyšuje. Kromě vaginálního krvácení pak může dojít ke krvácení vnitřnímu. Vnitřní krvácení pak obvykle doprovází silná bolest v bedrech, podbřišku nebo pánvi. Objevit se může bolest v rameni či na jedné straně břicha.
Co ho způsobuje?
Ačkoli existuje celá řada možných příčin mimoděložního těhotenství, u třetiny až poloviny případů nejsou nikdy odhaleny. Mezi rizikové faktory patří gynekologické záněty, operace vaječníků, vejcovodů a dělohy, kouření (kuřačky mají třikrát větší riziko mimoděložního těhotenství než nekuřačky), případně již jednou prodělané mimoděložní těhotenství.
Podle výzkumů žena, která prodělala jedno mimoděložní těhotenství, má o deset procent větší pravděpodobnost, že se bude tato komplikace v budoucnu opakovat. Jestliže však za sebou máte již dvě mimoděložní těhotenství, riziko dalšího opakování je už třicet procent.
Může jít i o důsledek pohlavně přenosných chorob, jako je například kapavka nebo chlamydie. Endometrióza zase vede k zjizvení tkáně, které způsobí neprůchodnost vejcovodů. Riziko mimoděložního těhotenství vzrůstá i u umělého oplodnění. Podle studie zveřejněné v magazínu Journal of Reproductive Medicine je po umělém oplodnění riziko mimoděložního těhotenství 4,5 procent.
Po mimoděložním těhotenství
Přibližně polovina mimoděložních těhotenství odezní sama bez lékařského zákroku a skončí samovolným potratem. V některých případech se při léčbě mimoděložního těhotenství přistupuje k injekci metotrexátu, který zastaví růst vajíčka a to je potom potraceno. Jeho použití je však možné jen ve velmi časných stádiích těhotenství a spíš než u nás se používá v USA.
K odstranění mimoděložního těhotenství v pozdějších stádiích se používá buď laparoskopie nebo laparotomie. Někdy je možné odstranit pouze gestační váček, ale často je nutné odstranění celého vejcovodu.
Budoucí plodnost ženy po prodělaném mimoděložním těhotenství závisí na mnoha faktorech. Záleží na tom, kdy bylo mimoděložní těhotenství objeveno: samozřejmě platí, že čím dříve, tím lépe. A jak bylo odstraněno: zda byl nutný rozsáhlý chirurgický zákrok.
Značný vliv má i zdravotní stav matky. Pokud například trpí vleklými gynekologickými záněty a v důsledku mimoděložního těhotenství jí musel být odstraněn vejcovod, na druhém vejcovodu může dojít ke srůstům a tudíž komplikacím s dalším otěhotněním. Deset až patnáct procent žen, které mimoděložní těhotenství prodělaly, se potýká s následnou neplodností.
