"Od konce dubna roku 2005 jsem byla dlouhodobě sledována pro chronické onemocnění ledvin, které se postupně zhoršovalo a v červnu roku 2009 jsem zahájila peritoneální léčbu. Pak se moje nejlepší přítelkyně Gabriela nabídla, že by mi ledvinu darovala. Nevěděla jsem, co na to říct, bylo to velmi emotivní," říká Barbora.
Hemodialýza neboli krevní dialýza je čištění krve při selhání ledvin pomocí přístroje zvaného dialyzační monitor. U chronického selhání ledvin se provádí dlouhodobě několikrát týdně. Peritoneální neboli břišní dialýza je čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny. |
"Zároveň jako zdravotní sestra jsem si byla vědoma všech rizik, která můžou mou kamarádku čekat. Snažila jsem se ji vše pečlivě vysvětlit, ona však byla pevně rozhodnutá. Konečně přišlo jaro roku 2011, dostaly jsme termín veškerých potřebných vyšetření nutných k transplantaci. Všechna naštěstí dopadla dobře a 22. listopadu roku 2011 mi byla ledvina transplantovaná."
Uplynuly už tři měsíce a Barbora se cítí dobře. "Velmi důležitý byl a je pro mě i zdravotní stav mojí kamarádky. Je v pořádku a já jí budu pořád vděčná za její ´dar života´," konstatuje.
Dárců je nedostatek
Takové štěstí s novou ledvinou, jako měla Barbora Smilovská, ovšem nemají jiní pacienti. Dárců je obecně nedostatek.
Z dat České nefrologické společnosti vyplývá, že se v roce 2010 léčilo na hemodialýze a peritoneální dialýze 6 318 pacientů. V témže roce 1 257 dialyzovaných pacientů zemřelo a na dialyzačních lůžkách je nahradilo 1 923 nových pacientů. Úspěšnou transplantaci ledvin podstoupilo 364 pacientů a začalo žít nový život.
Na transplantační čekací listině je v České republice evidováno přes 600 pacientů, což představuje přibližně 10 procent všech dialyzovaných pacientů. Ale jen každá desátá transplantovaná ledvina pochází od žijícího dárce.
Poměr mezi žijícími a mrtvými dárci by však měl být ideálně dvakrát až třikrát vyšší, než je nyní. Například ve Spojených státech pochází až 40 procent transplantovaných ledvin od žijících dárců a v Holandsku je tento poměr dokonce padesátiprocentní.
Delší a kvalitnější život
Dárcovství orgánů od žijících dárců u nás není zdaleka tak rozvinuté, jako je tomu například Spojených státech nebo v západoevropských zemích.
"Pacienti s chronickým selháním ledvin příliš možností nemají a transplantace ledvin představuje nejlepší metodou léčby jejich onemocnění. Pokud se navíc pro pacienta podaří najít vhodného žijícího dárce, dalo by se říct, že má vyhráno," říká profesor Ondřej Viklický, přednosta Kliniky nefrologie v IKEMu.
"Dárci ledvin mají v naprosté většině případů zcela normální život a dokonce žijí déle než běžná populace. Teď se asi bude nejeden čtenář ptát, jak je to možné? Je to především tím, že před darováním ledviny jsou velmi pečlivě vyšetřeni a rovněž po operaci je jejich zdravotní stav dlouhodobě pravidelně monitorován. Díky tomu jsou včas odhalovány nemoci, na které by se jinak přišlo až v rozvinutějším a těžce léčitelném stádiu," dodal.
Funkce ledvinLedviny především filtrují a vylučují z těla odpadní produkty. Regulují také krevní tlak, chrání pevnost kostí a podporují tvorbu červených krvinek, které v těle přepravují kyslík. |
Proč jsou vhodnější ledviny od žijících dárců? Transplantace orgánů od žijících dárců má zásadní vliv na délku a kvalitu života transplantovaného pacienta. Funkčnost ledviny od žijícího dárce je až dvakrát delší než od mrtvého, tedy i 20 let a více, ale najít takového dárce je obtížné.
"Nejvhodnějšími dárci jsou členové rodiny, životní partneři, příbuzní, ale mohou to být i přátelé a kamarádi. Ten, kdo se ledvinu rozhodne darovat, se nemusí bát, že by mu jedna nestačila. Jedna ledvina bez problémů zvládne pročistit lidský organismus a navíc darováním druhé ledviny můžete zachránit lidský život," dodává profesor Viklický.
Prevence je základ
Každý desátý člověk trpí nějakou chorobou ledvin. A mnozí z nich o tom ani neví. Přitom hrozí, že jim tento orgán selže a oni skončí na dialýze. "Příznaky onemocnění ledvin se totiž někdy projeví až za několik let," řekl před časem v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz Vladimír Vojanec, primář dialyzačního střediska B. Braun Avitum při Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze.
Podle lékařů existují určité varovné signály, kterým ledviny dávají najevo, že nejsou v pořádku. Například symetrické otoky nohou, malé množství krve v moči, zažívací a dechové potíže, bolesti v bedrech, únava. Mnozí lidé jim ale nevěnují pozornost.
Ideální ochranou ledvin jsou kromě správného pitného režimu především pravidelné preventivní prohlídky. Ani ne tak ledvin samotných jako kontroly krevního tlaku, hladiny cukru v krvi a tzv. body mass indexu (BMI). Chronická onemocnění ledvin jdou totiž velmi často ruku v ruce s cukrovkou, vysokým krevním tlakem a obezitou.
"Trpíte-li zdravotními obtížemi, které by mohly indikovat onemocnění ledvin, neprodleně navštivte svého praktického lékaře a následně se nechte vyšetřit na nefrologické ambulanci. Preventivní vyšetření by měli především absolvovat lidé v takzvané rizikové skupině. To jsou jedinci s vysokým krevním tlakem, s onemocněním cukrovkou a nadváhou," říká Vojanec.
Možnost nechat se vyšetřit máte i v rámci světového dne ledvin, který letos připadá na čtvrtek 8. března. Všichni zájemci o bezplatné preventivní vyšetření ledvin mohou navštívit dialyzační střediska B. Braun Avitum po celé republice, kde jim obratem sdělí výsledky.
