„Pohled do zrcadla, to byla hrůza! V první řadě jsem se na sebe už nemohla dívat. Měla jsem vysoký krevní tlak a od patnácti roků jsem musela užívat léky. Pak se k tomu přidal diabetes druhého typu. Na cukrovku jsem brala a stále beru léky i inzulin. Nic, co by člověku dělalo radost. Zhubnout pro mě byla životní nutnost,“ přiznává Miroslava, která nejdřív začala snižovat váhu sama.
Zkoušela aerobik, ale po operaci kolene jí cvičení moc nešlo. „Tak jsem to zkusila podle Daniely Hájkové, a to mě bavilo. Plavala jsem, cvičila na orbitreku nebo na magnetickém běžeckém pásu. Začala jsem také jíst pravidelně pětkrát denně a opravdu se mi podařilo shodit na nějakých 109 kilo. Potom ale váha zůstala na dva roky stát a já nakonec zašla za výživovým poradcem Alešem Havlíkem do poradny v Mladé Boleslavi. Všechno jsme spolu probrali, vysvětlil mi, co dělám špatně, a navrhl mi nový jídelníček,“ vzpomíná žena narozená ve znamení Štíra, která doporučení poradce dodržovala a vyplatilo se jí to.
Svou stravu změnila od základu. Nejvíc si oblíbila lososa na olivovém oleji s dušeným špenátem a brambory. Oblíbenou kávu si však ponechala jako každodenní pochoutku. Té se nevzdala.
Lepší figura jako bonus
„Byla jsem až překvapená, že jsem musela jíst daleko víc. Hodně mě podpořila kamarádka, co mi věřila a dodávala mi odvahu. Manžel byl zpočátku skeptický, i když zdravější potraviny mi v obchodech stejně kupoval. Jsem mu za to vděčná. Má mě asi fakt rád, protože když jsem shodila na 99 kilo, měl největší radost z toho, že mi klesl cukr v krvi. To byl obrovský úspěch a zdravotní posun k lepšímu. Štíhlejší postavu vnímal spíš jako takový bonus,“ vypráví Miroslava.
Miroslava vážila už 132 kilogramů a zhubnout chtěla i ze zdravotních důvodů.
„A potěšilo ho, že jsem to vzala vážně a pustila se do běhání. Jako astmatik musím být opatrná, proto si vždycky zvolím svoje tempo a běhám v lese, kde je fajn vzduch. Představte si, že dneska klidně uběhnu i deset kilometrů. A taky doma cvičím podle videí, jezdím na kole a chodím plavat. Sport mě prostě dobíjí energií,“ pochvaluje si Mirka, která vyrostla v paneláku, ale doma se neválela. Většinou byli s partou venku a hráli hry jako krvavé koleno nebo na babu, skákali přes gumu, řádili ve vybíjené.
A jídlo? „To jsem milovala odjakživa. Šišky s mákem od babičky a nastavovaná kaše od maminky, to bylo moje. Léto jsem většinou trávila u babičky v Polsku a občas jsme tam jeli k moři na dovolenou. Jezdila jsem taky na letní tábory, nejvíc se mi líbilo ve Vlastějovicích. Dodnes pamatuju, jak jsme vítali Neptuna. Jako holka jsem byla vždycky silná, v dospívání jsem svou baculatou postavu těžce snášela. Holky okolo mě byly zamilované, měly chlapce a já nic. Babička mi vždycky říkala, že jednou přijde princ, který bude rád za to, co mám uvnitř, a ne za to, co je na povrchu. Dodávala mi odvahu,“ chválí babičku sympatická dáma, která se svého prince nakonec dočkala.
Pár trikůNebuďte o hladu Šetřete kalorie |
Kolotoč kolem dětí a zvířat
„Podala jsem si inzerát. Dlouho jsme si psali, než jsme se spolu setkali. Na první rande jsem šla pěkně nervózní a divila jsem se, že na mě ten kluk vydržel čekat. Můj vlak měl totiž pět hodin zpoždění. Zamilovala jsem se na první pohled. Byl pozorný, hodný, uměl mě rozesmát. A nikdy mi nevyčítal, že jsem silnější. To moc oceňuju,“ chválí Mirka manžela, se kterým má dvě děti.
„Nejdřív se nám narodila Nicolka a za nějakou dobu Kristýnka. Po ní mi zůstalo nahoře 25 kilo. Na hubnutí nebyl čas. Lítala jsem kolem dětí a zvířat na statku a taky jsem pracovala na poli. O to víc si teď vážím toho, že jsem po čtyřicítce dokázala myslet sama na sebe a něco se sebou udělat. I když jsem teprve na začátku, je milé, když obléknu šaty, kalhoty, tričko nebo kraťasy, které mi dávno nebyly. Zlepšil se mi tlak a už nemusím brát léky. U lékařky v diabetické poradně jsem ještě nebyla, takže zatím neví, že mi cukr klesl ze 14,9 na 5,5, což je v normě. Myslím, že ji potěším,“ usmívá se Mirka, která si teď užívá jara.
Pokud Miroslavě zbude trochu volného času, moc ráda ho tráví u koní.
„Sluníčko mě nabíjí energií. S manželem rádi chodíme po památkách, milujeme zámky, tvrze, hrady, skanzeny, různá muzea, vláčky, auta. A taky zoo, ty máme u nás v České republice všechny prochozené. A nesmím zapomenout, že s jarem začíná i práce na zahrádce a na poli. Pěstuju zeleninu, ovoce, brambory, cibuli, česnek, řepu, obilí, sušíme seno. Chováme také býky, koně, kozy, tak si umíte představit, kolik je kolem toho práce. Od jara až do pod zimu se máme co ohánět.“
Zajímavosti o MiroslavěPůvodní váha: 132 kg Za několik let shodila 33 kg. |
